Životaření v bílé

1. dubna 2013 v 17:58 | Kariol |  Mládí na křídlech
Vlastně je to životaření namíchané z mnoha barev. Ale bílá a její odstíny přebývá v podobě hnusného, mokrého sněhu, navzdory tomu, že dnes je 1.dubna. A možná právě proto jsem nějak přebělená. Skoro ani nevím, jak vypadají květiny. Chtěla bych zase vidět kvetoucí sněženky. Inu, ty jsou taky bílé. Možná tulipány. Narcisky. Prostě potřebuji jaro jako sůl. Nebo spíš jako múzu, protože bez té bych se asi taky neobešla. Zkrátka a dobře, chci jaro - s prosíkem na kolenou, hlasitým dupnutím, umanutými slzami a psíma očima.

Asi bych začala čtvrtkem. První den velikonočních prázdnin. Moje plány, jak se hezky naučím biologii a dějepis, byli v ten den ještě tak reálné...
Jeli jsme k dědovi a babičce nazdobit velikonoční perníčky. Poprvé jsme s babičkou vyzkoušeli i jiné barvy kromě bílé, červenou a žlutou. Pokus se zdařil a perníčky hned byly hezčí.
V sobotu jsme šly se sestrou Ančou k Oldovi (strejdovi) barvit vajíčka. Udělali jsme jich jen dvacet, protože jsme ani nepočítaly s velkou aktivitou koledníků. Hold už to není co za mého dětství, když ani čtyřicet vajec nestačilo. Ale alespoň se můžu těšit na výbornou vajíčkovou pomazánku, kterou dělá Olda. Mňamky!
Kromě pěti základních barev (červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá) jsme na vajíčka nalepili nějaké nálepky s velikonočními motivy. To bylo také poprvé a rozhodně se to vyplatilo - u spousty vajíček jsme zakryli praskliny.
Také jsme u Oldíka obědvali. Poprvé jsem ochutnala krůtí maso, usmažené jako přírodní řízek. Oldova bramborová kaše, ručně ušťouchaná, se nedá nahradit snad ničím a výborná boule bez přidaného rumu (Olda by si tam nejraději nalil celou láhev ) ... mhmm, tak dobře jsem se nenajedla už dlouho.
V neděli jsme konečně jeli na nákupy. Ještě pořád jsem v kasičce měla většinu peněz, které jsem dostala pod stromeček a rozhodla jsem se je utratit. Ančiná kamarádka, která je v nakupování expertka, mi poradila C&A, že prý tam mají slevy.
Inu, vydaly jsme se s mamkou a sestrou na Kladno do již zmíněného obchodu. Původně jsem si chtěla koupit nádherné tyrkysové kalhoty, ale máma mi je neschválila. Respektive jí to bylo jedno, ale věděla jsem, že kdybych si je koupila, celé odpoledne by bylo zkažené. A tak jsem si vystačila s pohodlnými bílými kalhotami (bílé jsem taky potřebovala, kromě černých se skvěle uplatní při slaďování oblečení) a bílým tričkem s nějakým černým tygrem, vlastně jen s tygří hlavou.
Druhou zastávkou byl obchod s obuví Deichmann. Tam jsem se ohlížela po nějakých jarních dámských botkách. Kozačky už jsou trochu moc teplé a v prestižích se mi nějak chodit nechce. No jo, jsem poslední dobou strašně náročná. Nakonec jsem za pět stovek pořídila pěkné šněrovací botky na podpatku. Jo, vážně - heh, já a podpatky, to by asi každému přišlo jako vtip. Ale řekla jsem si, že bych se na tom měla naučit chodit, přece nebudu celoživotně používat botasky. Jsem dáma,
Nakonec jsme se podívaly do DM. Zatímco mamka nakupovala všelijaké šampóny, plíny a já nevím co, já si z obchodu odnesla bílý a průhledný lak na nehty a balzám na rty. Inu, pečovat bych o sebe měla a s tou popraskanou pusou se něco dělat musí.
Večer jsem udělala ještě jednu pro mě netypickou věc. Vyfoukala jsem si hlavu. Proč je to netypické? Inu, nesmějte se, ale já si prostě nechci ničit vlasy barvením, fénováním nebo žehlením. Jo, jsem možná trochu nemoderní, že pořád čekám, až mi hlava uschne sama, ale výsledek, totiž zdravé a relativně pěkné vlasy, za to stojí. Ale včera jsem si jí prostě musela vyfoukat, protože jsme šli k babičce (druhé) na večeři a kvůli nákupům jsme to jaksi nestíhali.
Ani dnešek nebyl nějak barevný, spíš bílý. Ráno jsem se probudila, za oknem sněžilo, na zemi se válel sněhový koberec. Brrr.
Kolem osmé jsem s Bertíkem šla k Oldovi, abych mu pomohla s koledníky. Trochu naivní myšlenka, ale vajíček nám z těch dvaceti zbylo jen devět. Moc kluků nepřišlo, všichni se hrnuli především za Ančou (to je jejich veliká oblíbenkyně, krásná Ančí) k nám domů. Inu, vyšupal mě jen strejda a dva místní tátové, kteří doprovázeli děti. Takže lze předpokládat, že zase uschnu. Fůůů.
Když nikdo moc nechodil, luštili jsme s Oldou sudoku, koukali na Hop a je tu lidoop a na pár minut jsem navštívila svou starou, asi devadesátiletou tetu Máňu. Inu, vlastně ani nevím, jestli je to teta. Každopádně byla sestrou manžela mé prababičky, po které mám mimochodem jméno.
Tak, to je asi vše, co jsem měla na srdci. Asi se to dá považovat za jeden z mnoha kydů, ale co čekat od této rubriky. Nějaké kvalitní počtení tu asi nebude ani časem.
Možná jen dodat, že mám nový vzhled. Tedy, ehm, toho jste si asi všimli. Našla jsem ho u Freezy a strašně se mi líbil. Nejsem tedy moc příznivcem takovéhle růžové/fialové, ale zrovna na tomhle vzhledu se mi to líbí.

PS: Proč tedy bílá? Bílý sníh, bílé kalhoty, bílé tričko, bílé laky, bílá poleva a vybíleno v mozku. Takže ahojdá, já se padím naučit se alespoň tu biologii.

PPS: Mimochodem, potřebuji trochu poradit. Aneb hlasujte v anketě, moc vás prosím.
Kariol
 


Komentáře

1 Annika Annika | 1. dubna 2013 v 19:12 | Reagovat

bílá, to je moje barva :-) bílá pleť, bílé růže, bílý je i měsíc, kdy jsem se narodila... ale také už se těším, až vykouknu z okna a venku to bude hrát všemi veselými barvami jara. u nás naštěstí sníh nemáme, uf.
s fénováním jsme na tom naprosto stejně. fénuji se jenom, když opravdu urgentně spěchám. jsem ráda, že je nás více tímto způsobem pečující o své kadeře! :D
perníčky na fotkách vypadají velmi lákavě. děláš mi chutě! a líbí se mi i nový design. tyto odstíny růžové mám ráda :-)
a tak vysoké podpatky jsem ještě nikdy v životě neměla. hodně štěstí při chůzi, nezvrtni si kotník! ;-) :-) jednou jsem si podobné zkoušela v obchodě a po pár krocích jsem předvedla elegantní sesuv k zemi, přímo hodný dámy :D ale jsou moc pěkné :-)

2 Vendy Vendy | Web | 1. dubna 2013 v 23:32 | Reagovat

Nedivím se, že už máš bílo před očima, ale docela jsi mě překvapila s bílýma kalhotama. Určitě jsou moc pěkné a jdou sladit s čímkoliv, jen se asi hodně rády špiní, stačí vystupovat z autobusu a hned se člověk zašmouhne, ani neví jak... Ale jestli nejezdíš autobusem, tak není problém a určitě ti moc sluší. Taky ty botky vypadají dobře, elegantně, a na podpatcích se naučíš chodit brzy, je dobré, že se o sebe začínáš víc starat, je vidět, že už jsi slečna.
Fénování asi zavrhovat nemusíš, ale je lepší nechat vlasy trochu oschnout a fénovat spíš polosuché, než úplně mokré. Ale když je nutnost, jako třeba u tebe, pak - zlatý fén.
Moc se mi líbil tvůj povelikonoční pelmel, včetně zdobení perníčků, musím říct, že ti to vážně šlo. Strýc Olda musí být taky pohodář, je vidět, že se u něj dobře bavíte. Devadesátiletou tetu Máňu obdivuju, takového věku se ne každý dočká. 8-)
Co má mamka proti tyrkysovým kalhotům?
Perníčky barevné vypadají opravdu vesele.
Taky už se těším na tulipány a šeříky.
A k recenzím knih - klikla jsem pro tři, dej sem i recenzi knih z bývalých blogů, vždyť blogy jsou smazané a kdo u tebe ještě nebyl, tak ať si počte aspoň teď. :-)

3 Elisis Elisis | Web | 2. dubna 2013 v 16:55 | Reagovat

Jé, tak tady ses schovala? A já Tě hledám, už se o Tebe začínám pomalu strachovat, a ty jsi tady :) Už jsem se sem mrkla dřív, ale vůbec jsem netušila, že jsi to Ty, jelikož jsem neměla moc času se tady porozhlédnout. Děkuji Ti za krásné komentáře, a tím i za pozvánku na Tvůj nový blog. Cožpak ses zase stěhovala? :)

Tak koukám, že Vy opravdu dodržujete Velikonoční tradice. Také jsem se letos pustila do zdobení vajíček, ale bavlnkovou metodou. Je trochu zdlouhavější, ale vajíčka je aspoň odolnější a vypadá to pěkně :) Ty Vaše byly jistě nádherné a perníčky také vypadají lákavě, to musela být dobrota :)
Vyzkoušela jsi hodně nových věcí- bílé kalhoty, boty na podpatku, vyfoukání vlasů :) Také si je nechci ničit foukáním, žehlením a kdo ví čím ještě, mám už tak dost slabé a řídké vlasy- po mamce, takže také čekám, až mi samy uschnou, i když třeba po vyfoukání vypadají upraveněji ...
Pondělí jsi prožila také pěkně, a buď ráda, že jsi nedostala moc, to by sis zase nesedla ;) V anketě jsem zahlasovala, tak snad Ti to pomůže :)

4 PaPája PaPája | Web | 2. dubna 2013 v 18:13 | Reagovat

Na Kladně jsem byla teď o prázkách.. huu, máte tam větší zimu než u nás :).

Měla si hezké prázdniny:). Perníčky jsme na Velikonoce nikdy nepekli, ale ty je máš nádherné, ta barva tomu dodala šťávu:).

Jinak jak si povídala s těma kalhotama, tak to mám to samé. Radi si to nekoupím, protože by na mě mamka byla naštvaná a já pak ještě víc :D.

A potom ještě jak si říkala s tám foukáním vlasů. Já jsem vždycky byla taková, že jsem si nechtěla foukat vlasy a šminkování šlo mimo mě apod. Ale v posledním roce jsem se dost změnila a tyhle věci mi docela usnadňují život (protože vidět mě po ránu-to by nikdo nechtěl ani v nejhorším snu :D).

Moc pěknej článek, dobře jsem si početla:).

5 Thalia Thalia | Web | 2. dubna 2013 v 19:20 | Reagovat

U nás je taky pořád zima, už mi to leze krkem, chci jaro :/
Já se uschnutí rozhodně nebojím, bylo za mnou alespoň 10 kluků a mám na noze modřinu, brr :D

Mně mamka naštěstí oblečení nerozmlouvá, protože ví, že to nemá cenu. Boty na podpatcích, na ty bych si netroufla - asi zůstanu napořád u tenisek :D Je to praktičtější, už jen když v nich stíhám dobíhat autobus - s podpatky bych asi brzo objímala chodník.
Vlasy si nefoukám skoro vůbec, stejně jako si je nežehlím, nekulmuji a barvím jen neškodnými tónovacími šampony, protože mám hrozně nevýraznou barvu vlasů. Přes to všechno mám od přírody suché a lámavé, vždycky jsem je takové měla. A ostříhat je, na to nemám srdce.

6 Fée Fée | E-mail | Web | 3. dubna 2013 v 17:43 | Reagovat

Taky si hlavu nefénuju, já ti to schvaluju :) Jdu si přečíst tvojí recenzi na Křídla, můžu ti s tím i poradit, kdybys třeba chtěla :)
Jinak si myslím, že se ti nejlépe budou psát recenze na čerstvě přečtené knížky.

7 Vendy Vendy | 3. dubna 2013 v 19:23 | Reagovat

Ještě jsem chtěla pochválit pěkný šeříkový kabátek pro tvůj blog, zdá se, že jarní převlek?
Moc pěkný design. :-)

8 Livv Livv | Web | 4. dubna 2013 v 19:39 | Reagovat

Tady taky někdo dělá perníčky na velikonoce :-D
A ten design je úžasnej :)

9 Kariol Kariol | Web | 6. dubna 2013 v 13:27 | Reagovat

[1]: To spíš já jsem ráda, že i tohle nás spojuje :-)
Můžu říct, že boty jsou to pěkné, ale na autobus bych nedoběhla :D Musím chodit o něco dříve, abych to stihla :-)
[2]: To zatím nevím. Budu je nosit, až nebude tolik bláta. Ale určitě s nimi nebudou takové problémy jako s černými, na které se všechno chytá :-D
Mamka by proti nim neměla nic, kdyby si nemyslela, že mi nesluší :-? :D
[3]: Inu, stěhování bych přirovnala k mému proměnlivému, zvláštnímu přemýšlení :-)
Bavlnkovou metodu jsem ještě nikdy nezkoušela, díky za tip! 8-)
[4]: Je pravda, že já jsem taky přes svůj odpor k těmhletěm věcem začala používat řasenku a lakovat si nehty... :-)
[5]: Praktické - to je druhá věc :-D
[6]: Děkuji moc za rady ;-)
[7]: Mělo by tomu tak být :-)
[8]: Díky :-D

10 Mniška Mniška | E-mail | Web | 7. dubna 2013 v 9:03 | Reagovat

Páni, v článku máš hrozně moc podnětů, ke kterým bych ráda něco řekla, ale je toho tamdost, snad si na vše vzpomenu. V prvé řadě Ti chci pochválit nový vzhled blogu, moc se mi líbí, má takovou netradiční barvu, je to prostě něco netypického a nového a já můžu říct, že mi pěkně lahodí.
S jarem naprosto souhlasím. Já mám teda moc ráda sníh, ale když napadne ve "správné" roční období a ne v období, kdy už nám má svítit sluníčko, cvrlikat ptáčci a tak.
Koukám, že sis Velikonoce moc užila, když koukám na ty perníčky, no jéje! Hned bych se s chutí zakousla, i když nevím, zda by to nebyla škoda, tak pěkně nazdobené perníčky! Často se nevidí takhle barevné, jste šikulky!
S těmi vlasy jsem s Tebou za jedno. Ovšem chodím pak jak strašák s neupravenými vlasy. Neříkám, že jsem nikdy nepoužila fén nebo žehličku, či kulmu, ale to dělám jen zřídkakdy, když mám třebanějaký koncert nebo něco, kam se to hodí. Takže v mých očích staromódní rozhodně nejsi! :)
A taky chápu Tvůj zájem o botičky na podpatku. Je pravda, že na jednu stranu to člověku ničí nohy a není to dobré na páteř, ale na druhou stranu je to přeci jen víc ženštější a když to holka umí nosit, tak vypadá moc dobře. Tak se nám v tom všem taky ukaž, frajerko ;-) ať vidíme, jak moc Ti to sluší!

11 Luné Luné | Web | 7. dubna 2013 v 12:04 | Reagovat

Bílé tóniny jsou nádherné.. křehké jako porcelánová panenka, konejšivé jako dotek hedvábí, nevinné jako lístky sněhové růže. Ani se nedivím, že se příroda ještě stále vznáší ve vlnách přístavu snů. Musí být skutečně vyčerpaná...
Velikonoce mi připomínají oslavy probouzení jara z pohanské říše. V údolích vaší vesnice nejspíš tradice stále sahají hluboko do lůna země a připadá mi krásné mít možnost splynout s nimi, otevřít si vrátka do dávného světa úsměvů nezhasnutých technikou. Perníčky vypadají nádherně, křehce a sladce :)
Páni.. toulání v nákupním centru bych do tebe vážně neřekla. Ale tvé drobné radosti z vláken bavlnky oblečení znějí příjemně, i když, botky na podpatku.. možná vznikly z přání vznášet se :)
Vlasy pocházejí z šátků vánků, vůně přírody. Jsi jako pravá mořská víla, která své pramínky nechává usychat v náručí dívky těhotné kotoučem slunce :)

Neboj se, aprílové počasí za chvíli usne ..

12 Kariol Kariol | Web | 7. dubna 2013 v 12:11 | Reagovat

[10]: Jé, děkuji :-) Našla jsem ho u Freezy, má docela pěkné vzhledy :-)
Taky mám zimu ráda, ale od dubna už očekávám spíš teplo :-D
No, spíš jsem se to opravdu jen chtěla naučit, protože si myslím, že až budu někde v tanečních tancovat, byť třeba na menším podpatku, měla bych se udržet ve vzduchu :D
[11]: Tvá slůvka mi zase vyloudila úsměv, Andílku :-)
Ani já bych do sebe nějaké bloudění mezi věšáky s oblečením neřekla, ale skříň mám prázdnou a peněženku plnou, tak co s tím :-) Boty na podpatku ke mně vůbec nesedí a ani je nechci nosit denně, spíš jsem si při kupování představovala, jak by to vypadalo, kdybych se na nich nenaučila chodit :-)
Děkuji za vlídná slůvka :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama