Třeboňské výletování

7. července 2013 v 22:49 | Kariol |  Mládí na křídlech
Prvních sedm prázdninových dnů se společně s teplými letními paprsky slunce schovalo do hlubin nekonečného vesmíru vzpomínek a já jsem si konečně dokázala v hlavě přebrat neposedné myšlenky od kouzelných vzpomínek na již uplynulý týden plný nových a nezapomenutelných zážitků.


Vlastně bych měla začít nedělí a ne pondělkem, ačkoliv v ten den jsme teprve vyrazili objevovat kouzla neporušené přírody na Třeboňsku.
Kvůli zbytečnému, byť u mé maličkosti obvyklému stresování z příprav na výletování v dalekém kraji jsem odřekla návštěvu Filmového festivalu v Karlových Varech. Vymluvila jsem se na potřebu dokonale se připravit na všechno možné, co mě v lesích poblíž Chlumu u Třeboně může potkat, ale stejně jsem polovinu dne strávila bloumáním v houpacím křesle. Večer jsem narychlo do cestovní tašky naházela oblečení, krém na opalování, repelent (který se mi při procházkách po kouzelných cestičkách tamnějšího lesa stal nejlepším přítelem) a spoustu dalších věcí.



V pondělí ráno jsem ještě dobalovala poslední (ne)zbytečnosti. Stres padl i na mamku, která mi málem dala na krk obojek se jménem. Nasnídala jsem se, rozloučila s rodinkou a pak před devátou počkala před domem na spolužačku a jejího tátu (kterého moje mamka už asi pět let učí angličtinu) a vyrazili jsme. Venku bylo krásně, v autě naopak velké dusno, které nezmírnila ani naplno puštěná klimatizace.

Tříhodinová cesta utekla docela rychle a my jsme v poledne dojeli do penzionu Medenice, který se nachází uprostřed lesa, asi dva kilometry od Chlumu u Třeboně. K obědu jsem si ve zdejší restauraci dala jen šopský salát a vodu, vůbec jsem neměla hlad. Odpoledne jsme se rozhodli prozkoumat na kolech (která jsme si vzali s sebou) okolní prostředí a tak jsme vyrazili asi na třiceti kilometrovou cyklo-tůru kolem třeboňských rybníků, rakouských hranic a malých lesních vesniček. Jelikož je území, kde jsme jezdili, bývalé pohraniční pásmo, o cyklostezky a jiné cesty není v lesích nouze. Takže jsme udělali pěkný okružní výlet a ještě jsem stihla pořídit něco přes sedmdesát fotek z kouzelné místní přírody.
V úterý jsme dopoledne vyrazili se spolužačkou na nafukovacím člunu na nejbližší ryblík Medenici, kde jsme bez jediného převrhnutí (což je opravdu zázrak) vydržely klábosit dvě a půl hodiny. Po obědě nás parné odpoledne přinutilo vyrazit hledat pískovnu vhodnou ke koupání. Bohužel jsme u jedné s akvamarínově čistou vodou vjeli do cesty komárům, což odnesly především moje končetiny, doslova.

Ve středu jsme byli chytřejší a komárům jsme se pokusili vyhnout - úspěšně jsme objevili pískem pokrytý svah s parádním přístupem k vodě. Dopoledne jsme strávili čvachtáním v osvěžující vodě, ale při cestě do nejbližší hospody na oběd se spustil pořádný déšť a z koupání zbyly jen mokré plavky. Na hodinku pršet přestalo a my to využili k rychlému návratu do penzionu - což se později ukázalo jako opravdu moudré rozhodnutí, neboť o chvíli později se liják vrátil a s ním i kroupy a silný vítr. Večer jsme v náhlém přívalu nudy vyzkoušeli místní kurt na hraní badmintonu - jenže stále ještě fičelo a tak z toho sešlo.
Čtvrtek nás svou ranní zamračenou oblohou donutil vyjet na výlet do Třeboně autem. I tak to byl krásný zážitek. Zaujalo mě Masarykovo náměstí ve Třeboni plné zajímavých domů a podloubí. To se ale nedá moc říct o Schwarzenberské hrobce, která se mi moc nelíbila. Naopak se mi dobře fotil rybník Svět a také zámecká zahrada a parky kolem, které jen zářily zeleným životem. Odpoledne jsme si dopřáli bylinnou koupel v Lázních Aurora a také hodinku v lázeňském aquaparku. V místní restauraci jsem také poprvé ochutnala brokolici a vlastně ani nechápu, proč jsem k ní měla celý život takový odpor, když je vlastně dobrá. Možná je to tím, že mi ji naservírovali dušenou. Ještě jsem pak koupila rodině a příbuzným nějaká levandulová mýdla a lázeňské oplatky a jelo se zpátky do penzionu.
V pátek ráno přijel můj táta. Společně jsme na kolech vyrazili na vzdálené pískovny Halámky, kde jsme se po dvacetikilometrové cestě osvěžili. S Kačkou jsme na člunu prozkoumaly zdejší vodu a pak se trochu s obtížemi vrátily zpátky ke břehu. Zatímco tátové jeli pro něco k jídlu na nedalekou benzínku, vyfotila jsem si dvě ještěrky a mravence.
Cestou do Medenice jsem zkusila splnit alespoň jedno ze svých prázdninových předsevzetí, totiž, že co nejdřív udělám foto-herbář do školy. Takže jsem pořád stavila a fotila květiny, které doma rozhodně nemáme.

Večer jsme vyrazili na mejdan do několik kilometrů vzdáleného penzionu, kde měl táta kamarády, kteří nás pozvali. Kačka se trochu přiopila čtyřmi lahvemi Frisca a celý večer se motala a chechtala, až jsem si myslela, že se uchechtám k smrti spolu s ní.

Inu a v sobotu se jelo domů. Byl to krásný týden a nelituji, že jsem jela - byť se mi z počátku vůbec nechtělo.
Kariol
 


Anketa

Klikneš?

Kliknu =)

Komentáře

1 Gabča Gabča | Web | 7. července 2013 v 22:50 | Reagovat

Jsem mladá a chci se seznámit, klikni na můj webík abys zjistil víc!

2 Luné Luné | Web | 8. července 2013 v 14:32 | Reagovat

Zní to krásně, především ta bylinná koupel a levandulová mýdla. Jsem ráda, že se ti výletování líbilo :)
Akorát.. nemyslela jsi u své spolužačky spíše čtyři skleničky? Čtyři lahve by položili i dospělého ;)

3 Eumenidas nebo ANA Eumenidas nebo ANA | Web | 8. července 2013 v 14:33 | Reagovat

I když vás zaskočilo ošklivé počasí, myslím, že celkový pobyt se vám vydařil. Na kolech jste si zajeli pěkný kousek, nafotila jsi moc pěkné fotky, ještě se podívám do galerie, a užili jste si i v lázních. Nakonec pár dárečků pro vaše, to je taky pěkné, že jsi na ně myslela. Legrace, pohoda, koupání, až na ten déšť léto, jak má být.
Dobrý start do prázdnin, tak aby to vydrželo celou dobu. :-)

4 Vendy Vendy | Web | 8. července 2013 v 14:34 | Reagovat

Kruci, zas mi tam vlítlo to rozporuplné pojmenování. To je drbanec v profilu, ale nemůžu to spravit, protože žádná změna se mi nechce uložit... 8-O

5 Annika Annika | Web | 8. července 2013 v 19:15 | Reagovat

jej, to muselo být krásné! hned bych tam také jela, ať už na kole nebo bez něj :-) ale já bych neměla mít co závidět, já si odvýletovala svoje, už jen sepsat zbývající reporty :D
mimochodem, máš můj velký respekt, že se ti tak parádně povedlo vyfotit motýla na květině. mně tohle nikdy nešlo. jen jedinkrát se mi ho podařilo zvěčnit, jinak mi vždy uletěl. stejně tak všechny ty ještěrky a jiné potvůrky. fotit zvířata mi připadá hrozně obtížné! :-)

6 Kariol Kariol | Web | 8. července 2013 v 19:43 | Reagovat

[2]: Inu, jedna láhvinka měla 0,4 litru :-) Já tomu alkoholu moc nerozumím :-D
[3]: Naštěstí nás to zaskočilo jen jednou a  navíc ve správný čas 8-)
[4]: Já si toho ani nevšimla :D Tvoje komentáře prostě poznám ;-)
[5]: No jo, z toho, co jsem četla, fakt nevím, jestli bys na další tůry měla energii :-D Inu, mě to taky nikdy nejde. Fotila jsem si ten bodlák (nebo co to je) do foto-herbáře a najednou mi tam přilítlo tohle, tak jsem si to vyfotila :D 8-) Ta zelená ještěrka se fotila dobře, s hnědou byli problémy. Inu, já taky radši fotím jen květiny :-)

7 Thalia Thalia | Web | 9. července 2013 v 11:50 | Reagovat

Tak to zní moc krásně, vzpomněla jsem si na turistický výlet v Českém ráji, kde jsem byli před několika lety. Hned bych se tam vrátila :-)

8 Kariol Kariol | 10. prosince 2013 v 13:29 | Reagovat

[7]: To věřím! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama