Týden plný očekávání

8. září 2013 v 21:13 | Kariol |  Nemalé radosti 2013/2014
Opravdu netuším, co všechno jsem od tohohle prvního zářijového a zároveň školního týdne očekávala. Jen na víkendovou radost jsem se oprávněně mohla těšit, ale zbytek? Těžko říct, kvůli čemu se mi chtělo do školy, když teď si zase užívám volných chvil a sladkého, byť nudného domova.
Uplynula víc jak polovina týdne a já jsem nevěděla, jestli sedm radostí dám dohromady. To je na druhý týden plnění 52 dvou týdnů nemalých radostí docela špatné. Ale co, malé i nemalé radůstky mám a to je hlavní. :)


1. Vlastně bych tuhle radost mohla přiřadit ještě do úsměvů minulého týdne, ale jelikož jsem se o výsledcích Mniščiny hádací historické soutěže dozvěděla až poté, co jsem sepsala sedm posledních radostí srpna, stalo se pro mě uznání za účast prvním bodem v druhém týdnu projektu. Sice jsem nevyhrála, což je ostatně úplně zřejmé, neboť moje dějepisné znalosti nejsou vůbec kompletní, natož aby se mi všechny upevnily v hlavě, ale diplom mám krásný a radost z něj velkou! :)

2. Další drobnou, úsměvnou chvilkou pro mě bylo pondělní téma týdne do rubriky Fotíme na téma týdne. V rubrice jsou teď trochu jiná pravidla pro výběr témat, protože od nového systému blogu jsou témata na focení špatná. A zrovna na tenhle týden bylo navrženo jedno z mých témat "Roztříštěná". Co jsem na svůj výmysl poslala, na to se můžete podívat zítra ve dvanáct hodin v Autorském klubu.

3. I když jsem minule ne příliš nadšeně oznamovala, že školní rozvrh hodin pro letošní rok je hrozný, jedno musím vyzdvihnout coby malou radost. A sice fakt, že máme dobré, nebo alespoň pohodové učitele. S novou matikářkou až tak spokojená nejsem, ale není to tak hrozné, jak bych čekala. Ale jinak máme vyučující stejné jako v primě a sekundě, do toho jsme na němčinu dostali skvělou profesorku. :)

4. A rovnou na školu navážu. Protože i když jsem jen z pohledu na dlouhý rozvrh unavená a celkově nevím, proč jsem se tolik těšila na to ranní pospíchání, baví mě to. Konkrétně dějepis, který mám ráda i díky skvělé učitelce a nově i němčinu. Sice jsme se zatím nic moc neučili, jen výslovnost přehláskovaných hlásek, písmen či slabik a taky takovéto základní mluvení typu oslovení, pozdravy, jak se máš, jak se jmenuješ, ... ale už teď mě to baví. Do toho čeština, kde jsem se dozvěděla, co za skvělé knížky budeme letos číst a občanka, v níž zrovna probíráme psychologii. Jo, humanitní obory, to je moje. :D

5. Je zvláštní pozorovat, jak roste člověk, dítě. Jak se vyvíjí, jak se učí. Napřed je miminko bezvládné, pak drží hlavičku, plazí se po bříšku, posadí se, postaví se, ... Není to ze dne na den, ale když se na to podívám takhle zpětně, uteklo to jako nic. A právě v tomhle týdnu se Bětuška naučila postavit se. Samozřejmě chvíli padala, nešlo jí to, vztekala se a pak se zase smála, ale teď už se s přehledem v postýlce nebo opřená o nějaký pevný kus nábytku postaví a na svět se tak může koukat zase trochu jinak. Je to vážně radost. Za pár týdnů už možná bude chodit... :)

6. Velkou radostí pro mě bylo navštívení lanového centra ve Vysočanech v Praze. Kdysi, už je to víc jak pět let, jsem to centrum navštívila s tetou, sestrou a babičkou a od toho skvělého odpoledne jsem tetu přemlouvala, abychom tam jely znovu. A konečně jsem se dočkala. V poukázce jsem měla pět lanových překážek, které jsem úspěšně zdolala, plus ještě to, na co jsem se těšila nejvíc - houpačku (netuším, jak se to jmenuje správně, ale tohle docela sedí). Při mé první návštěvě lanového centra jsem na ní nebyla, zato teta ano. Chtěla jsem to vyzkoušet. Ta dávka adrenalinu za to opravdu stála. A i když jsem se bála skočit, bylo to něco... myslím, že až budu starší, vyzkouším bungee-jumping. :)

7. Poslední radostí je mé zlepšení v tělocviku, konkrétně v běhu. Nijak se tím nechlubím, ale v tělocviku zkrátka nevynikám, možná to je na mé postavě i vidět. Zkrátka se ráda pohybuji trochu jinak, nevadí mi procházky, cyklistika, turistika, plavání, ale gymnastiku nebo atletiku, to prostě není moje parketa. Nicméně jsem ráda, že to občasné prázdninové běhání nevedlo jen k opětovným bolestem kolena, ale i ke zlepšení mého času uběhnutí kilometru. Minulý rok jsem měla něco přes osm minut, tento týden se mi podařilo krásných šest. Nutno podotknout, že běháme v lesoparku v nerovném terénu, takže přes lesní cestu plnou kořenů se nedá běhat nijak závodně. :)

Tenhle týden jsem poznala hned několik nových písniček. A jednu z nich už po dvou dnech umím zpaměti, pouštím si ji dokola, je tak pěkná! :) Konkrétně Impossible v podání Jamese Arthura, původně od Shontelle. :)

Kariol
 


Komentáře

1 Thalia Thalia | Web | 8. září 2013 v 21:26 | Reagovat

Impossible zrovna poslouchám :D Já jsem zvědavá, kdy mě to nadšení ze školy přejde, protože zatím jsem v euforii :-)

2 Annika Annika | Web | 8. září 2013 v 21:53 | Reagovat

á, humanitní obory, to je také moje :-) a k tvému roztříštěnému tématu jsem poslala fotku. snad s ní nikoho nepolekám, je totiž lehce psychopatická :D
Bětušce moc gratuluji k novému velkému kroku na cestě životem! :-)
a teda... připadá mi, že všichni kolem mě jezdí do lanových center, jen já pořád nic :-D lidičky, jak já vám závidím! co bych dala za trochu šplhání a lezení! :D
s tělákem jsem na tom jako ty. takové ty atletické a gymnastické věci mě vždycky docela ničily. pro mě jsou ideální týmové sporty s míčem, plavání nebo jen tak pěší chůze :-)

písničku si pustím zítra, teď se vznáším na impresionistickém obláčku a nechci se z něj nechat srazit sebelepší hudbou :D přeji ti do dalšího týdne mnoho potěšení!! :-)

3 Šárka Šárka | Web | 8. září 2013 v 23:19 | Reagovat

Zajímavé, jak tvé radosti potěší snad každého, kdo si o nich čte. Zvlášť Bětuška, je kouzelná :)

4 Mniška Mniška | E-mail | Web | 9. září 2013 v 12:58 | Reagovat

Náhodou Tvůj týden vypadal vcelku dobře :) těch 7 radostí jsi dokázala najít a to je velmi důležité.
Jsem moc ráda, že se Ti diplomek líbí :-D a taky jsem ráda, že Tě baví dějepis, budeš-li někdy něco potřebovat, neboj se mi napsat, ráda poradím. Nikdy jsem nechtěla být sice učitelka, ale osvětovou činnost v rámci dějepisu ráda rozšířím :-D takže si stejně myslím, že na tu učitelku jednou změním názor...
Dívala jsem se na tu Tvou fotku a je opravdu zajímavá, pěkný námět k takovému tématu! Ony vůbec všechny ty fotografie byly skutečně k věci a zajímavé. Je skvělé, když má každý člověk na jednu věc mnoho různých pohledů a pak se to všechno sejde, člověk si pak říká, hele, proč mě tohle taky nenapadlo? No, protože jsme všichni jiní, a to je na tom tak zajímavé.
Je to úžasné, viď? Když můžeš vidět, jak ty děti rostou a na takových špuntících je to nejlépe patrné :) Tak přeji, ať vám Bětuška roste zdravě a do krásy! Jo a mimochodem, z vlastní zkušenosti vám musím doporučit, abyste na tom dítěti opravdu nešetřili a až jí budete kupovat botičky, investujte a nekupujte nic levného. Hlavně něco, co pomůže dítěti růst správně, aby se dobře vyvíjelo a drželo nožní klenbu. Je to důležité :-) aby pak Bětuška nedopadla jako já s plochýma nohama, špatnou kyčlí apod. Je to častá chyba rodičů (čímž momentálně nechci konkrétně útočit na Tvou rodinu, je to obecné zjištění).
Dalšímu školnímu týdnu zdar! ;-)

5 aves passeri aves passeri | E-mail | Web | 9. září 2013 v 13:38 | Reagovat

Tolik lidí na blozích popisuje radosti týdne nebo měsíce. No, já snad budu muset taky začít :-)POkud člověk najde nějakou radost i v týdnu, kdy měl dojem, že nenajde nic, tak to je velký úspěch! Mně by třeba hrozně zajímalo, podle čeho mladý lidi hodnotěj, jestli je učitel Ok, nebo není? Já sice jako učitelka nejspíš neskončím, ale učila jsem (tedy menší děti) a vždycky mě to zajímalo. Ono se strašně špatnou kloubí to, aby člověk něco naučil, byl přísný, ale zároveň vstřícný. Spousta dětí má tendenci to pak zneužívat. Holt. Jo a k Bětušce bych dodala, ať ji nenutí chodit a počkají až se postaví sama a sama to začne zkoušet. To je pro prevenci budoucích problémů s páteří taky dost důležité. Takové to chození za ručičku není vůbec nutné :-) Zdar. Hodně štěstí do dalšího týdne. Já už bych na gympl znova nechtěla ani za nic... i když mě učení bavilo... ale pokud jste dobrý kolektiv, není nad to... A pokud rodiče moc neprudí, vůbec bych si se školou hlavu nedělala a učila bych se jen to, co mě zajímá, případně hledala něco, co mě zajímá i na tom, co mě nezajímá :-) Ale rozhodne bych se tím netrápila. To bych poradila sama sobě, kdybych tam už teda zas měla být :-)))) Mě se fakt nikdo nikdy neptal, co jsem měla na vízo v pololetí ve druháku :-))))))))

6 Susen Johns Susen Johns | Web | 9. září 2013 v 14:18 | Reagovat

Já píseň je vážně dokonalá :)

7 Kariol Kariol | Web | 9. září 2013 v 18:01 | Reagovat

[1]: Nu to víš, nová škola dělá divy! :-D Ale je jen dobře, že jsi z nové školy a kolektivu nadšená :-)
[2]: Vůbec mi nepřijde psychopatická, naopak je pěkná! 8-) Já ti zase závidím spoustu jiných možností, které žití v Praze nabízí. Třeba právě tu možnost zajít si do divadla! :-) Ve Slaném je jedno a tam chodím, jen když tam mám hrát na hornu :-D
Sporty s míčem mám taky ráda, i když nejsem moc kolektivní tip. Nebo, kdysi jsem byla, ale nějak jsem se začala spoléhat na sebe a navíc mi nikdo nepřihrává, i když si myslím, že by se tím nic nezkazilo... :-)
[3]: To souhlasím ;-)
[4]: To ses mi ani neměla nabízet, hned toho využiju! :-D Večer, dneska nebo zítra, ti hnedka napíšu mailík ;-)
Taky si vždycky říkám, proč mě tohle taky nenapadlo? :-) Zvlášť pokud nevím a nic nepošlu a pak se dívám, jak jednoduché by bylo stisknout spoušť.. :D
Momentálně má Bětuška kvalitní botky z Baťy a pak ještě jedny z Deichmanna, ale i tak jsem poselství ohledně obuvi mamce vyřídila. :-) Ostatně, výběr botek pro Bětuši, to není moje starost, v tom já se moc nevyznám... :-) Ale vím, že na lecčem se v rodinách šetří, jako útok to rozhodně neberu, je náhodou od tebe moc pěkné, že když už tobě to s nohama (a vlastně i se zády) dopadlo takhle, tak to takhle nemusí skončit i u ostatních. Někdo by si třeba mohl říct "Když nejsem zdravá já, tak mě už zdraví ostatních nezajímá." Děkuji moc ;-)
[5]: Inu, ono záleží, jak se na to dívám. Když jsem v afektu zklamanosti, například po těžké písemce či neporozumění si s vyučujícím, dovedu o profesorech říkat dost hnusné věci. Ale když se nad tím později zamyslím, stejně dojdu k závěru, že jsou to vlastně normální, vzdělaní lidé, kteří se jen snaží něco naučit bandu naivních děcek, které nevědí, že bez učení to v životě nepůjde... :-)
Neboj, Bětuška to zkouší sama, nikdo ji nenutí, spíš ji jen hlídáme či dopomáháme srovnat nožičky, aby se udržela. :-) Ale stejně jako u Mnišky, i tvé starosti si moc vážím! :-)
No, s kolektivem je to trochu horší, ale i tak mě škola baví. Jsem sice líná se učit, ale obecně mi školní docházka nevadí. :-)
[6]: :-)

8 Ami Ami | E-mail | Web | 9. září 2013 v 19:17 | Reagovat

Impossible je úžasná písnička :-)
Týden je super :-D.

9 Luné Luné | Web | 9. září 2013 v 21:37 | Reagovat

Mniščino soutěžení bylo opravdu zajímavé..a z diplomku máme velkou radost obě, je překrásně roztomilý :)
Moc ti gratuluji k vybrání tvého kouzlení v Autorském klubu. Jsi kouzelná.. a opravdu si to zasloužíš, fotka vypadá nádherně.. jako střípky tvé čiré duše :)
Zvláštní po dlouhé době zahlédnout, jak někomu vykouzlí školní starosti úsměv na tváři. Dějepisářku a začátky němčiny tiše závidím.. v samotném pramínku vypadá neškodně, avšak když se rozroste v jednu velkou řeku, přílivem uchrochtaných slovíček umí totálně převálcovat.
.. Bětuška musí být velká radost sama o sobě :)
.. tam, kde je zdravá duše, je i zdravější tělo ;) a krásný čas běhu to jenom potvrzuje, mořská vílo :)

10 Super.blog.cz Super.blog.cz | E-mail | Web | 9. září 2013 v 22:23 | Reagovat

Velmi pěkný a stylový layout blogu. Obsah článků taky celkem fajn. Možná bychom zkusili písmo bílé a odkazy nechat takto tmavě zelené..

Pěkný den!
Bloggers Facts!
Říkáme to, co si myslíme!

11 Magdaléna Magdaléna | Web | 10. září 2013 v 16:27 | Reagovat

Krásné radosti :)
Němčina je moje malá láska, takže doufám, že bude i tvoje (a klidně i velká :) ). Jinak s tím časem gratuluju! To je pokrok o 2 minuty!!! To je neuvěřitelně moc! Jsi šikulka... :)
.
Impossible znám, jeden čas jsem jí taky hodně milovala. :) Zkus si pustit Nur Ein Wort od Wir sind Helden. :) Když už tě tak baví ta němčina :).
.
Doufám, že se můžu těšít na tvou fotku v soutěži Gurmánka :)

12 Vendy Vendy | Web | 11. září 2013 v 23:13 | Reagovat

Našla jsi další dávku nemalých radostí, a opravdu jsou to velmi příjemné radůstky!
Možná by se našli lidi, kteří by řekli, že nechápou, co se ti může líbit na škole. Jak je vidět, jsou věci, které se ti líbit můžou! A dobré učitele abys dnes pohledala, tedy takové, kteří skutečně naučí.
Určitě ti to půjde, aspoň humanitní předměty, a ty technické taky zvládneš. Navíc i koleno si dalo říct a v tělocviku je to lepší.
Bětuška je kouzelná, a máš pravdu, je úžasné sledovat, jak to mimino roste, začíná pohledem rozeznávat, pak se obrací na bříško, pase koníčky, zkouší na čtyři, pak se pokouší vstávat a pak už jenom capká, běhá a roste. :-)
Byla jsem se podívat i na onu soutěž, jsou tam moc pěkné fotky a ty tvoje taky! Kreativní koutek mě zaujal, možná tam taky něco zkusím spáchat... když je to i pro nečleny. :-)
K diplomku též gratuluji, Mniščina soutěž byla výborně vymyšlená, mozkové závity se napínaly a lovily ve vzpomínkách, myslím, že každý, kdo zkusil, nelitoval. A diplom je moc pěkně udělaný, zasloužíš si ho! :-)
A lanových radovánek si ještě určitě užiješ při další návštěvě. Zdá se, že tě to fakt baví! ;-)  :-)
Také ti chci pochválit nový sympatický layoutek, působí méně rušivě než ten minulý, s kytkou zasahující do textu (vypadalo to dobře, ale text se opravdu četl obtížně). Dnes je to dokonalé! :-)
A gratuluji podruhé k mimořádně kladnému ocenění od nedávno vzniklého blogu. To je podruhé, co od nich vidím nějakou pochvalu. Neuvěřitelné! a pak že zázraky se nedějí... :-D
(Ale v tvém případě je to zasloužené, opravdu máš sympatický kabátek. A zelená ti opravdu sluší.) 8-)

13 bludickka bludickka | E-mail | Web | 12. září 2013 v 12:06 | Reagovat

Kupodivu se mi to ani nezdá jako více malých radostí, ale pár velkých. Spíš takové příznivé období, kdy se daří dobře, samozřejmě nic není dokonalé, ale docela prima

14 Kariol Kariol | Web | 14. září 2013 v 18:56 | Reagovat

[8]: Ano, je skvělá! :-)
[9]: Doufám, že mě ta uchrochtaná pařeč, která se mi zatím tak líbí, nepřeválcuje... :-) Inu, zatím mi to jde. :-)
[10]: Zvláštní, a já myslela, že se kritizuje! :-D Ale potěší, když místo kritiky slyším chválu... :-)
[11]: To je paráda, že máme něco společného. Zatím toho z němčiny umím tak prd a nic, ale až se něco naučím, třeba si to opravdu zamiluji. Třeba mě odradí hned první písemka nebo tak něco :D Nicméně děkuji moc za tip na písničku, je vážně chytlavá, pořád mi to zní v hlavě 8-) A ostatní písničky od Wir sind Helden taky ;-) :D
[12]: Přiznám se, že mi to už od začátku moc nejde, matiku jsem totálně zvorala. Ale co, ještě (snad :D) budu mít čas to napravit... :-) Pokud do Kreativního koutku něco pošleš, těším se! :-) Je to dobrá rubrika ;-)
Taky se té pochvale divím. Bývala bych si nechala tu květinu, na mém počítači se zobrazovala správně, ale pak jsem zjistila, že ne všichni mají květinku odsazenou od stránky jako já a tak jsem to změnila, ale zachovala onu pěknou žlutavou vzpomínku na léto. :-)
[13]: :-) Však taky neříkám, že se nemám dobře :D

15 Ami Ami | E-mail | Web | 14. září 2013 v 19:14 | Reagovat

[14]: Velice jsem si ji oblíbila, je totiž taková...uklidňující po těžkém dni :)

16 Kariol Kariol | 10. prosince 2013 v 14:01 | Reagovat

[15]: Ano! 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama