Pět přání pro přírodu

11. listopadu 2013 v 18:17 | Kariol |  Myšlenky
Bude tomu rok, co uvadly šeříkové keře v království víly oněch ušlechtilých kvítků jara. Zároveň se blíží den, kdy se z jarního kvítí a polární záře zrodila před rokem nespoutaná indiánka úplňku, dívka z polárních legend, zasněná kouzelnice Luné. Když byla ještě princeznou šeříkového království, vykvetl v jejích myšlenkách jednoho letního měsíce projekt Přání. Tak kouzelný, tak čistý nápad plný hluboké úcty k naší matičce Zemi, tak neobyčejné pojetí na způsob řetězáku/výzvy či čeho vlastně. Něco, co stojí za pozastavení. Slíbila jsem tehdy mému drahému strážnému andílkovi, že věnuji pět dní tomuto projektu. Avšak Cielin se v podzimních měsících zaobírala jinými věcmi a ublížila tím, byť neúmyslně, tomu pomíjivě usměvavému srdíčku Luné, až se divila, jak se může podívat do zrcadla. Tímto bych chtěla splnit svůj dávný slib a popřát tak Polárnímu přístavu snů krásný jeden rok! :)


1. Den - Pět přání naší planetě Zemi, Přírodě a celkovému zlepšení našeho života

1. Přála bych Ti, má drahá Gaio, aby si lidé uvědomili Tvé mocné postavení, které na této planetě zaujímáš. Bez Tebe bychom nebyli ani my, ale často mám pocit, že si to spousta lidí nemyslí. Že Tě ničí a následně se to snaží napravit a obejít, jako kdybys o tom nevěděla. Jako by Tě to nebolelo. Jako kdybys nebyla tím nejdůležitějším pro náš život...

2. Druhým přáním, které Ti věnuji, je síla, kterou potřebuješ. Buď silná a vytrvej, dokud se lidé neprobudí ze snu, který právě žijí. Dokud si Tě nezačnou vážit, buď silná a bojuj. Třeba si lidé uvědomí Tvou podstatu a změní své chování vůči Tobě, a nebo vlastní vinou vyhynou a Ty se budeš moci dál rozvíjet ve své neskutečně nádherné rozmanitosti...

3. Mým přáním, které by prospělo nejen Tobě, ale i celkovému zlepšení našeho života, je třídění odpadu. Proč kácet nádherné stromy, díky kterým dýcháme, když můžeme recyklovat a šetřit přírodu a její krásnou zeleň? Jsme Tvou součástí a Ty si naší. Ale Ty bez nás přežiješ, mi bez Tebe ne...!

4. Kéž by se nad Tebou lidé dovedli pozastavit. Přála bych si, aby si Tě začali vážit, aby se dokázali zastavit a chvíli Tě pozorovat. Zpěv ptáků, šumění listů v korunách stromů, zurčení potoků, ... Kdyby si Ti uspěchaní tvorové dokázali sednout na lavičku, do trávy ale i třeba stát a poslouchat, pozorovat. Dívat se na západ slunce, dokud ta žhavá koule úplně nezapadne za obzor, kochat se pohledem do krajiny, obejmout stromy a hledat na noční obloze magická souhvězdí.

5. Kdyby s Tebou lidé dokázali splynout, naše drahá Matičko Země, vyplnilo by se mé poslední, páté přání tohoto dne. Kéž by se dobrovolně odprostili od techniky a pár dní s Tebou žili v nitru lesa, živili se tím, co jim nabídneš a oceňovali Tě. Jsem moc ráda, že jsem tuto příležitost díky skautským táborům měla a vím, že to prospívá i lepšímu životu.

Protože pokud si k Tobě lidé nevytvoří pozitivní vztah, nikdy to nebude fungovat. A dřív nebo později na to právě my, jakožto rádoby nejvyvinutější tvorové planety, doplatíme...

Kariol
 


Komentáře

1 Šárka Šárka | Web | 11. listopadu 2013 v 18:58 | Reagovat

Krásný článek, úplně mě dostal :) Kdyby si jen lidi uvědomili, jak je důležité přestat Ji tak devastovat. Když už ne kvůli nádherným stvořením, které tu žijí, tak kvůli sobě. Protože my si pod sebou řežeme větev a až ji uřežeme, bude to mít nedozírné následky.
Nebýt pokroku, mnoho z nás by už nejspíš nežilo kvůli chybějící medicíně a špatnému zázemí. Ale nebýt pokroku, byla by země daleko krásnější. (Snad i proto tak miluji svět Tolkiena.Žádné průmyslové revoluce, žádné stroje ani odpadky). Ach, kéž se splní aspoň jedno z těchto ušlechtilých přání

2 Annika Annika | 11. listopadu 2013 v 20:14 | Reagovat

panečku, doufám že se křehká stvořitelka tohoto nápadu probudí z podzimního spánku a tvůj článek si přečte! :-)
pod tvé body bych se klidně podepsala. kéž se všech tvých pět přání vyplní, milá Kariol! :-)

3 Amélia van Raarová Amélia van Raarová | Web | 11. listopadu 2013 v 21:24 | Reagovat

To je až nadpozemsky krásný. Máš úžasnej talent. A je vidět, s jakou upřímností to píšeš... To je tak hrozně krásný.

4 aves passeri aves passeri | E-mail | Web | 12. listopadu 2013 v 8:52 | Reagovat

Krásné, opravdu krásné. I když snad každý den se dívám do nebes a snažím se vnímat Zemi skrze ten dar vzduchu a ohromného prostoru, který využívají ptáci, stejně mě mrzí, že neumím víc vnímat všechny ty dary Země... možná to prostě opravdu bolí až příliš. Pamatuju si, jak jsem jednou trávila s manželem a jeho kamarády prodloužený víkend v horách a lesích, spali jsme pod stany v lese... ten návrat do "civilizace" byl hodně krušný...

5 Kariol Kariol | 12. listopadu 2013 v 13:19 | Reagovat

[1]: Souhlasím. Na jednu stranu je tahle doba v mnoha věcech fajn a já jsem ráda třeba i za ten internet, opravdu usnadňuje různé hledání a poznávání a nebýt blogu, nikdy bych nepoznala přátele, protože jsem stydlivka a v reálu bych nikoho neoslovila. Navíc se tady můžu vylévat a mnohdy se dočkám i pochopení, což je v realitě naprosto nereálné. ;-) :-x
[2]: Probudí, určitě probudí ;-) Něco mi našeptává, že chystá návrat ;-) 8-)
[3]: Děkuji, ale krása je tentokrát v myšlence, kterou jsem si vypůjčila od Luné ;-)
[4]: Souhlasím, návraty bývají těžké. Ale o to víc si lidé uvědomí, jak by je takový pobyt v lůně Země změnil. :-)

Děkuji za komentáře! 8-)

6 Šárka Šárka | Web | 13. listopadu 2013 v 23:27 | Reagovat

[5]:: Určitě :) Kdo z nás by dnes dokázal žít natrvalo bez internetu?

7 Vendy Vendy | Web | 15. listopadu 2013 v 10:48 | Reagovat

Ty překvapuješ každým dnem. Vážně, to je zajímavý nápad (naše poetická Luné je inspirativní) a v tvém provedení jedinečný. Máš dar slova, psala jsi dobře už tenkrát a píšeš dobře i dnes, jen promyšleněji, vyzráleji.
Příroda od nás dostává na frak, ale zdá se, že je vážně silná a nedá se jen tak porazit. :-)

8 Vendy Vendy | Web | 15. listopadu 2013 v 10:52 | Reagovat

[5]: Ano, také jsem ráda různým technickým vymoženostem, přece jen návrat do doby, kdy se svítilo loučemi, a pralo na valše nebo v potoce, bych nechtěla. Jen by se mohla příroda víc šetřit. Třeba jen obrovská kvanta letáků, prý v České republice je největší množství letáků, které se vyrábí a roznáší. Mám opravdu zajímavá skóre... :-?
Šetřit se dá i s igelity, igelitové pytlíky třeba od zeleniny nebo pečiva nevyhazovat, ale strčit do tašky a použít je při příštím nákupu. Je to pitomost, ale kdyby to tak udělal půlka lidí u nás, už by to mohlo trochu ovlivnit.

9 Kariol Kariol | Web | 16. listopadu 2013 v 12:18 | Reagovat

[6]: :-) To vážně netuším. :D
[7]: Musí být silná, když je tolik lidí slabomyslných a nedá si říct.. :-)
[8]: Ano, jsou to takové drobnosti, které by, kdyby je dělala třeba každá druhá domácnost, měly velký význam. Jenže řekni těm pohodlným lidem, aby se alespoň pokusili to změnit... :-?

10 Luné Luné | Web | 17. listopadu 2013 v 18:05 | Reagovat

Tvůj příslib odvál vánek a mně se ve vzpomínkách rozpadl v popel hvězdné prachu splněných přání, avšak nyní v myšlenkách znovu rozkvetl v kořínky jablůňky neskutečného obdivu.
Věřím, že šeptání němých slůvek tvých přání se s pramínky mořských vlnek propletlo až do samého lůna matičky Země, jež teď konejší, hřeje v okamžiky, kdy chlad rampouchového ostří lidského mlčení zraňuje její srdíčko utkané z mateřské lásky. Léčíš její zranění.. jako šípkový polibek v náručí zapomenutých bolestí :)
Kouzelné..

11 Kariol Kariol | Web | 10. prosince 2013 v 16:40 | Reagovat

[10]: Na své sliby vůči tobě se snažím nezapomenout. :-)
Kéž by doopravdy pookřála. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama