Růže a krokvice

7. ledna 2014 v 17:10 | Kariol
Růže a krokvice - Renata Štulcová

Počet stran: 336
Nakladatelství: Knižní klub, 2009

Záhady vzkvétající Prahy
Uvolněte křídla své fantazii a zavítejte do Prahy z dob Otce vlasti! Jeho synu Václavovi je patnáct, Petr Parléř staví Kamenný most (s mosteckou věží) a Svatovítský chrám a své mistrovství předává nadaným učebníkům, včetně mladého králevice.
Především se ale stanete svědky napínavého pátrání po zdroji záhadné záře na Hradem, romantické lásky pekaře Matěje a mincmistrovy dcery panny Dorotky, několikrát narazíte na bezhlavého templáře, zúčastníte se rytířského klání a odhalíte tajemství posvátného meče knížete Václava.


V čase mezi půlnocí a svítáním se sněhem v sadu brodí dva muži. Jejich černé kápě tak splývají s tmou, že i kdyby z komendy johanitů vyhlédla stráž, nespatřila by je.
Scházejí se opět mezi stromy a mladý muž šeptá: "Na hradě se mluví o požáru v chrámu, ale takový požár by zanechal stopy. A chrám je naprosto čistý... Dál jsem zjistil, že když se záře objevila minule, mluvilo se o nevydařeném alchymistickém bádání pana Karla... Ale po celé Praze se už zase vyprávějí ty báje a legendy. Například -"
"Ano, já vím," přerušil ho netrpělivě starý muž. "Znám ty báje všechny. Již moji předchůdci nechali báje o té věci zapsat a do latiny přeložit a já se léta věnuji jejich studiu... Ta věc znamená naprostou moc."

Renata Štulcová, oblíbená blogerka, o které jste určitě už slyšeli, a zároveň (nebo spíš především) spisovatelka, mající na svědomí například oktalogii Rafaelova škola (z níž jsem si zatím přečetla první díl, Vílí křídla), sérii Nemetonburk, a dále knihy Slovo paměti, Strážci sedmi divů světa a Mojmír. Po této knize jsem sahala s očekáváním, neboť Vílí křídla se mi před těma dvěma roky zalíbila a doufala jsem, že ani v dalších knížkách mě tato spisovatelka nezklame. Na jednu stranu se mé očekávání vyplnilo - knížka byla pěkná a určitě bych ji doporučila dál, ale zároveň jsem při čtení měla pocit, že je to na mě moc pohádkové, moc dětské...

"Toto jsou ti, kteří se pokusí tajemství chránit s tebou. Můj králi, ty litery znamenají:
KL - to jsi ty sám, Karel Lucemburský. MK - Mluvící kámen, architekt architektů, jehož jsi sem přivedl. BD - Boží dar, malíř malířů, který namaluje cestu tajemství - však zrakem ji člověk nezří. KŽ - kouzelník Žitomir, jeden z nejmoudřejších mužů království. BRK - Bratrstvo růže a krokvice, jedenáct udatných mladých mužů. DR - Dorota Rotlevova. VP - Veronika Podlahova. VZ - rytíř Vilém Zajíc z Házmburku. AZ - Anna Zajícová, jeho žena. ČL - rytíř Čeněk z Lipé. VL - Václav Lubemburk, tvůj syn, musí splnit úkol, který mu sudice do kolébky daly.."
"Ledňáček," zašeptal král nešťastně.

Už v úvodu, který jsem opsala z anotace knihy (jednoduše proto, že mi přišel jako úvodní řeč dobrý a sama bych napsala něco podobného), je jasně napsáno, že se děj odehrává v době krále Karla IV., Otce vlasti. Mám ráda tyhle historické romány, které mi dají něco do dějepisu a zároveň mi přiblíží život lidí v dané době. Bohužel, u Růže a krokvice jsem často pochybovala o představách tehdejšího žití uprostřed Prahy, ale netroufám si tvrdit, že to tak nemohlo být - tak dobré znalosti nemám. Příběh se četl úplně sám a po čase jsem si zvykla, že králevic Václav se přátelí s obyčejným pekařem Matějem, že pekaři platí král studia na univerzitě... Ale když jsem to přijmula jako fakt knihy, že Renata Štulcová stvořila přátelství mezi králem a pekařem, nic už mi moc nevadilo. Naopak se mi líbily výjevy, kdy čaroval a iluzemi obluzoval kouzelník Žito, dokázala jsem si ho vždycky vybavit a šibalsky jsem se musela usmát pokaždé, když se se svými vtipnými kouzly objevil na scéně.

Dorotka schoulená v teple Matějovy náruče se nadechla, aby mu odvyprávěla rodinnou pověst o matčině šlojíři, když tu se ze vzdáleného konce mostu ozval praskot. Silný, nečekaný praskot ledu. Hluboce zmrzlé vltavské ledy pukaly. Měsícem postříbřené bílé ledy náhle prostoupily pruhy tmavé vody.
"V tomhle mrazu?" divil se Matěj. "A praskají v paprscích?"

Co dál bylo na knize zajímavé a čemu se u paní autorky obdivuji (jakožto u všech autorů, kteří něco takového dokáží vymyslet) jsou na sebe navazující a ze sebe vyplývající fakta, například překlady slov a jmen tak, že vše dává smysl, bájné pověsti přeneseny do skutečnosti, vyzdvihnuty nové zajímavé informace, například o Karlštejně, poslední vůli knížete Václava, o pražských ulicích a lidech v nich žijících. Nebudu zkoumat, jak moc jsou informace pravdivé, protože mi stejně přijde, že samotný příběh je vymyšlený a pouze postavený na skutečných jménech, ale je fajn znát největší tajemství Čech, význam mohutného hradu Karlštejn či se alespoň částečně orientovat v pražských ulicích, v jejich názvech a významech těchto pojmenování. Možná netušíte, co to znamená ta krokvice, jež je uvedena v názvu. Já jsem to také nevěděla a až stránky knihy mi prozradily, že je to "stavitelská pomůcka v podobě pravoúhlého rovnoramenného trojúhelníku s olovnicí", kterou používali učedníci mistra Parléře. Na krokvici si přísahalo jedenáct učedníků Parléřovy huti, když zakládali své bratrstvo na ochranu památky knížete Václava. Růže, kterou ve svém názvu mají až od svého povýšení na tovaryše, se k jejich poslání přiřadí až v posledních odstavcích příběhu.

A pak Matějovi došlo, co se asi děje. Povytáhl krk a rozhlédl se. Samozřejmě! Kdo jiný než kouzelník Žito by mohl způsobit, že lidé vidí takové iluze. Tamhle stojí a směje se! Dlouhé kudrnaté vlasy má v culíku a oděný je do nenápadného hnědého pláště. A vedle něj se chechtá pobavený králevic Vaněk.

Takhle to vypadá, že jsem s knihou naprosto spokojena. Však já jsem nikde nezmínila, že je špatná. Jen jsem prostě místy měla pocit, že to není nic pro mě. Pro čtenáře od 10 let, hlásá se na poslední stránce knihy. Možná jsem měla poslechnout a knihu jim přenechat, neboť i přes svůj věk už raději čtu literaturu pro starší (byť to možná podle mého výběru knih nevypadá). Není to však chyba knihy, tuto vadu mám já a nic s tím nenadělám. Ale co mi často vadilo a to už není můj subjektivní pocit z knížky, bylo časté opakování sloves. Já vím, někdy se stejnému slovesu v jedné větě vyhnout nedá, i já často píšu stejná slova, ale myslet by se na to mohlo a občas zaměnit sloveso být by neuškodilo. :) Jinak však knize nemám co vytknout. Nejsem si jistá, jestli si ji ti, o kom si myslím, že si tuhle recenzi přečtou, budou chtít přečíst, ale třeba ji můžete doporučit nějakým mladším čtenářům. Není to špatná kniha, jen se, jak bych to tak řekla, dostala do špatných rukou. :D

Mé hodnocení:
★ ★ ☆ ☆ ☆

KNIHY V MÝCH MYŠLENKÁCH:
1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Je součástí knihovnické soutěže, takže jsem po ní sáhla s předností.
2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Smaragd světla.
3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Hledat.
4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Vím, že to bude znít bláznivě, ale docela by se mi líbilo být dogou Eliškou, věrnou psí společnicí krále Václava. Prožila totiž s nimi všechna dobrodružství a zároveň ho mohla vklidu pozorovat, aniž by se jím nějak trápila nebo vzrušovala. A rozhodně bych nechtěla být Annou Zajícovou, která si během výpravy na Karlštejn prožila noční můru a králevicem Václavem, jelikož pořád trpěl revmatismem a bylo mu předurčeno stát se králem ledňáčkem...
5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Pozitivem je, jak už jsem zmínila, příjemné zamotávání a následné rozmotávání příběhu a dobře promyšlené návaznosti.
6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si, co Vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovateli) ale třeba i v chování postav.
Tady bych zmínila právě ona opakovaná slovesa. Pak, v chování postav, jsem často nemohla pochopit vztahy mezi lidmy. Jestli je to negativum, to si netroufám tvrdit, ale mě to často jako mínus knihy připadalo.

* v článku jsou použity úryvky z knihy

Příště budu recenzovat Prázdné místo, konečně se blížím ke konci, tak se těšte. Co budu společně se Sestřenkou Rachel číst, to zatím nevím, asi se ponořím do druhého dílu Čarozemě, nebo do série Křídla, tedy do Kouzlení. Především si ale musím přečíst všechny materiály k dějepisné olympiádě, dokud mám ještě čas (je někdy na konci ledna)... :)

Krásný den,
Kariol
 


Komentáře

1 Annika Annika | 7. ledna 2014 v 22:10 | Reagovat

ahá! a já myslela, že krokvice je nějaká zbraň či korouhev (ale před očima jsem si vždy vybavovala koroptev :D ) aspoň jsem se poučila, děkuju!

nu, kniha asi opravdu není pro mě. ale kdyby mi bylo mínus deset roků, jistě bych si ji ráda přečetla :)

2 Beatricia Beatricia | Web | 7. ledna 2014 v 22:14 | Reagovat

Píšeš excelentní profesionální recenze, které už přesahují rámec blogu. Vyjímaly by se v seriózním tisku... Máš můj obdiv a budu ti držet palce při dějepisné olympiádě.☼☼♪♪☼☼

3 Zuzka; Entries Of My Life Zuzka; Entries Of My Life | Web | 8. ledna 2014 v 16:37 | Reagovat

Páni, dokonalý! :O Jsi talent :)

4 Ellnesa Ellnesa | Web | 8. ledna 2014 v 16:37 | Reagovat

Před cca. rokem jsem růži a krokvici četla a ze začátku mě příliš nebavila, ale nakonec se příběh proměnil ve čtivý a já ji četla jedním dechem.

5 beatricia beatricia | 9. ledna 2014 v 7:27 | Reagovat

Off theme: Zlatíčko, náhodou jsem při surfování po Blogu narazila na tvůj příspěvek do Blogosvěta. Zde uvádíš pochvalně můj blog (listopad 2013. Velice mě to potěšilo, jak jsi to krásně napsala, a jsem šťastně dojatá. Také reakce ostatních blogerů mě velice potěšily.
Moc ti opožděně vřele děkuji.
Beatricia ♫♫♥♥♫♫

6 Šárka Šárka | Web | 9. ledna 2014 v 16:40 | Reagovat

Po téhle knížce bych ani sama nesáhla, ani bych ji třeba nekoupila svým  dětem, o to raději si o ní přečtu takovouto skvěle napsanou recenzi. Ale jak už jsem dneska někde psala, moudřejší se stáváme s každou přečtenou knihou, ať už je její kvalita jakákoliv. :) Podle toho, co píšeš, se mi knížka zdá akorát pro věkovou kategorii 10 let, ale ne o moc výš.

7 Vendy Vendy | Web | 9. ledna 2014 v 17:01 | Reagovat

Myslím,že tvoje recenze je lepší než celá kniha, píšeš opravdu poutavě a kdybych nebyla proti autorce zaujatá, možná bych si ji i přečetla. Už to by mě zajímalo, jak si představuje ten život ve středověkém světě, asi příliš idylicky.
Myslím, že by tě zaujala historická sága Lev a růže, je to trilogie, kterou napsala Ludmila Vaňková, první díl Král železný, král zlatý, druhý díl Zlá léta a třetí, Dědici Zlatého krále. Zajímavé na ní je fakt, že všechny důležité postavy skutečně existovaly a přesto se ti bude román zdát jako červená knihovna mixnutá rytířskými romány (obojí v tom nejlepším slova smyslu, protože červená knihovna nejsou jenom harlekýnky :-D), zkrátka, dokázala napsat zajímavý román s milostnými zápletkami, ale také úklady, mocenskými boji a zradami. Je to sice pro dospělé, ale myslím, že bys ji zvládla přečíst celkem v pohodě.
(Na těchto knihách jsem se naučila obstojně orientovat v různých vztazích a v tom, kdo je kdo, což mi u králů, královen a jejich potomků dělalo dost problémy).
Vaňková toho napsala víc, ale s touto trilogií doporučuji začít, pokud by sis ji chtěla přečíst, protože na ni navazují další a další knihy. To jen tak na okraj... :-)

Na závěr chci znovu pochválit tvou výbornou recenzi na Růži a krokvici.
A na Prázdné místo se těším! Knihu jsem zatím nečetla.

8 Kariol Kariol | E-mail | Web | 9. ledna 2014 v 18:28 | Reagovat

[1]: :-D Taky jsem netušila, co to je, dokud jsem si to nenašla v hesláři. :-D
[2]: Nevím nevím, ale děkuji. :-)
[3]: Děkuji. :-) Nebýt knihy, nemohla bych to napsat, na to nezapomínat. ;-)
[4]: Je to pěkná knížka, jen pro mladší čtenáře než jsem já. 8-)
[5]: Tak to jsem ráda. A nemusíš děkovat mně. ;-)
[6]: Však mi nepřipadala v tomhle ohledu zajímavá, ale jinak to není až tak hrozná knížka, to vůbec. :-)
[7]: A můžu se zeptat (klidně mi to napiš na mail), co proti této spisovatelce a blogerce máš? Já ji kromě knížek neznám, takže jsem neutrální. ;-)
Děkuji za tip, určitě se na to někdy podívám! :-)

9 Date tree Date tree | E-mail | Web | 10. ledna 2014 v 11:34 | Reagovat

Na tvůj věk píšeš báječně :) ráda jsem si takovou recenzi přečetla, zaujala mě, ale nejspíš si jí nepřečtu :)
Navíc podle obsahu mi tedy ani nepřijde, že by byla až nějak hodně zajímavá, ale nevím :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama