Týden překvapivě pohodový

9. února 2014 v 10:15 | Kariol |  Nemalé radosti 2013/2014
Letí to opravdu rychle. A já taky lítám. Nějak nic nedělám a přitom na nic nemám čas, protože dělám něco jiného. Zvláštní? Možná.
Tenhle týden se mi takhle zpětně zdá pohodový. Nějak jsem, navzdory tomu, co se všechno dělo, nevnímala to horší, často ani to lepší, ale to se špatně popisuje. Zkrátka to je takový nezařaditelný týden, neboť jsem jako houba filtrovala veškeré pocity, dobré i špatné.


1. Ve středu jsem v poštovní schránce našla dopis od Anniky. Vlastně to nebyl dopis, ale nádherné přáníčko s obrázkem "Říční víla Vrchlice" od Marie Brožové. Uvnitř jsem narazila na nádherné poetické haiku a Annikou psané blahopřání, které mi zvedlo pokleslou náladu po třech hodinách chemie. :) Děkuji, Anniko! (A omlouvám se, že jsem ti doteď nedala vědět, že jsem přáníčko obdržela. Nějak nestíhám.)

2. Jedna má spolužačka a kamarádka, se kterou trávím čas před odjezdem autobusu (končíme-li stejně nebo nemáme-li nějaké kroužky), je velice kreativní stvoření. Ve čtvrtek před pololetními prázdninami jsme chodily po městě a ona sháněla různé zlaté korálky, drátky a tak. Nechápala jsem, k čemu jí to bude. A konverzaci na téma, jestli už jsem četla Hunger Games, jsem nevnímala jako klíčovou, protože si ode mě často nechá poradit nějaké dobré knížky. Pouze jsem řekla, že je mám na svém seznamu knih k přečtení.
V pondělí mi do ruky vtiskla vlastnoručně vyrobeného reprodrozda. (Ehm, pokud jste nezasvěcení, podívejte se na obálku některého z dílů Hunger Games a zjistíte, co to je. V podstatě se jedná o ptáčka v kroužku, který má přinášet štěstí.)
Mám z něj radost a přemýšlím, že si napíšu do Fragmentu o první díl téhle trilogie.

3. Co se různých počítačových nebo mobilních her týče, nejsem žádný závislák. Jako malá jsem ujížděla na snejkovi na tátově Nokii, ale i ten ztratil své kouzlo. A ani se v nejnovějších hrách, co hrají všichni, neorientuji, neboť do mého telefonu žádné nejdou stáhnout. U mamky jsem však narazila na zajímavý tip na hru Subway Surf, stáhla si ji a začala hrát. Je to v celku blbost, ale dobře se tím odreagovává. Takže překonávám své rekordy a už mě z toho občas bolí hlava a prsty. :D
4. Po dlouhé době jsem sáhla po románu od Agathy Christie. Mám v knihovně zabrané necelé dvě poličky jejích detektivek a jelikož jsem se rozhodla, že budu preferovat především literaturu ze své knihovničky (protože je ostuda, že polovinu knížek jsem doposud nečetla), a také jsem chtěla nějakou knížku na S, listuji právě stránkami Smysluplné vraždy a hltám slečnu Márplovou a záhady, které řeší v sídle Stonygates u své přítelkyně Carrie-Louisy. Do toho si po večerech čtu medicíny duší stromů, v jejichž kořenech se často zrcadlím. :)

5. Bystří návštěvníci mého blogu jistě zpozorovali, že jsem vypsala soutěž o mnou nechtěné knížky. Můžete se samozřejmě taky zapojit.
Nečekala jsem ale, že bude mít tahle klikačka takový úspěch. Během necelého týdne se stihlo přihlásit už přes dvacet lidí. Je to vážně potěšující a já doufám, že výherce bude mít z knížek radost, ať už vyhraje jakoukoliv. :) (Pokud by vás to zajímalo - nejvíc chtěná je trilogie Bratrstvo svatého grálu, Korálkování a Čarodějnice školou povinné moc lidí nechce. Nicméně výhru nemá jistou nikdo v žádné z kategorií.)

6. V pátek, po dlouhém měsíci, jsme se opět sešli s Bridgebuilders, tentokrát doma u jedné organizátorky (mimochodem mamky mého spolužáka, věřící ženy, manželky Američana z Aljašky a opravdu úžasné osoby). Jelikož nebyl přítomen žádný rodilý mluvčí, nemluvili jsme moc anglicky. Téma Identita, které teď máme, jsme v podobě vyprávění příběhů ovlivňujících mládí našich prarodičů vyprávěli v naší rodné češtině. V angličtině jsme pak zpívali (už zníme docela dobře) a hráli hru. Byl to úžasný večer, doplněný domácím jablečným moštem, spoustou úsměvů i nostalgie. Navíc jsou to všechno vážně přátelští lidé. :)
7. Jak často jezdíte nakupovat?
Já osobně moc často ne - a o to větší mám pak z nových věcí radost. Rodiče nám věci moc nekupují, na oblečení dostáváme měsíčně čtyři stovky (nezahrnuji do toho kapesné na ostatní věci, i když je na nás, jestli i to si ušetříme na hadříky či kosmetiku) a dál už mamka neřeší, co si koupíme. Je to docela dobrá metoda, protože se naučíme šetřit. Občas sice lehce závidím spolužačkám, že si řeknou a rodičovstvo jim koupí, co chtějí, ale na druhou stranu, až budou vydělávat samy na sebe, bude to trochu jiné. A já už budu naučená. :D
Ale to není ta radost, o kterou jsem se chtěla podělit. Pod stromeček jsme dostali nějaké peníze, plus jsem obdržela k narozeninám pár stovek, takže jsme vyrazily na dámskou jízdu (já, Anča, máma a Bětka :D) do Tesca, kde mívají skvělé oblečení a do Céáčka, ve kterém měli spoustu slev. A pořídila jsem si spoustu nových kousků, které jsem nutně potřebovala. (Aneb když máte ve skříni jednu mikinu, jeden svetřík, jedny džíny a pět triček. A není to obrazné, doopravy to tak bylo.) Koupila jsem si tílko, kostkovanou bílo-hnědou košili, hnědý a béžový svetřík, džíny, šedé rolákové tričko a dvě jemňounké mikiny, černou a jakousi modro bílou. A taky proužkaté tričko, neb jsem zjistila, že mi proužky sluší. :) (ne vážně, nejsem namyšlená, ale je to tak. :D) A co je na tom tak skvělého? Že jsem to všechno pořídila "jenom" za dva litry. Což je fajn, protože je to dost věcí. A ještě mi zbylo na boty, ale nakupovat s Bětkou je trochu problematické. Takže botky někdy příště. :)

Na Youtube existují takové hudební mixy a i když se mi polovina písniček většinou nelíbí, občas narazím na nějaký pěkný kousek, který mám chuť si stáhnout. V sobotu jsem si uklízela a přitom jsem poslouchala a narazila jsem na dávno zapomenutou písničku, ve které zpívá úžasný-hlas-mající Christina Aguilera. Její hlas se mi prostě líbí, říkejte si o ní kdo chce co chce.

Krásný den,
Kariol
 


Anketa

Klikneš?

Kliknu =)

Komentáře

1 Evelin Moore Evelin Moore | Web | 9. února 2014 v 10:39 | Reagovat

Ahoj pekný blog , super článok :) Pozrela by si sa tiež ty na môj blog ?

2 i r i s i r i s | Web | 9. února 2014 v 11:12 | Reagovat

Také jsem Hunger Games ještě nečetla, ale ten talisman s ptáčkem znám - moje kamarádky jsou do toho úplně šílené:-)
O Bridgebuilders jsem nikdy neslyšela, co je to přesně za skupinu/komunitu/organizaci/volnočasovou aktivitu? Zní to mile.
Nakupovat jezdím dost často, musím se naučit šetřit. Gratuluju k spoustě nových oblečků.
Christina Aguilera je super. Mám ráda hlavně její voňavky, ale to s jejím hlasem nemá co dočinění, že :-D

3 Magdaléna Magdaléna | Web | 9. února 2014 v 12:13 | Reagovat

Máš milé kamarádky, které ti dokáží udělat radost drobnostmi. Takových dušiček je pomálu...
Dost závidím 400 na oblečení. Já už ani nejak nevím, kdy jsem něco podobnýho dostala :D asi nikdy. Většinou jedu ještě z peněz z brigád, ale i ty se pomalu tenčí.. :)
Jo a! Ze Subway mě bolívala hlava taky... musela jsem přestat...

4 Arvari Arvari | E-mail | Web | 9. února 2014 v 13:37 | Reagovat

Uf, čtyři stovky na oblečení měsíčně? O tom si můžu nechat jen zdát. :-D Já mám na měsíc tisícovku kapesnýho od babičky, musím si z toho zaplatit účet za mobil a zbude mi něco přes pět stovek, z čehož si musím koupit všechno ostatní, co chci. :-D Kafe ve škole, kosmetiku a hygienický potřeby (čímž myslím i šampon na vlasy a podobně), i to oblečení. Kdybych nezačala navštěvovat sekáče, tak fakt nemám co na sebe. :-D Ovšem brzo budu muset zajít do normálního obchodu, už akutně potřebuju nový kalhoty... :-D

5 Annika Annika | Web | 9. února 2014 v 21:47 | Reagovat

jsem ráda, že má obálka bezpečně dorazila, a že tě její obsah potěšil :-)
a teda, tolik kusů oblečení najednou jsem si ještě nikdy nekoupila. respekt! já bych při takovém nakupování padla do bláta únavou, kór kdybych s sebou měla další členy rodiny :D ohledně nakupování oblečení jsem totiž šíleně náročná a i vybírání přiblblých fuseklí mi trvá hrozně dlouho, než najdu nějaké, se kterými jsem fakt spokojená :D

6 Monika Monika | 9. února 2014 v 21:53 | Reagovat

Jooo ^^ Agatha. Tak nějak nevím, co dodat :D.

7 Vendy Vendy | Web | 9. února 2014 v 23:34 | Reagovat

Reprodrozd, to je super dárek. O to víc potěší, že je ručně vyráběný.
Hunger games je výborná trilogie. Určitě se ti bude líbit.
K nákupům gratuluji, pěkně sis obohatila šatník a hlavně to jsou kousky, které jsi chtěla. Tak si jich užívej, určitě ti budou slušet!
Navíc, palec nahoru za tvůj přístup, sice nemáš každou věc, kterou si usmyslíš, ale jednou se osamostatníš a nebude to pro tebe problém. Na rozdíl od tvých spolužaček, které se neumí o ni postarat a neumí si rozpočítat, co si dovolit a co ne.

8 Taure Taure | Web | 10. února 2014 v 14:39 | Reagovat

Jéé,reprodrozd! Ach! :-). Hunger games si musíš přečíst,já se od nich nemohla odtrhnout :-).

Jinak jsem ráda,že jsi měla tak krásný týden plný tolika radostí! :-).

9 Gregiana Gregiana | Web | 10. února 2014 v 22:46 | Reagovat

To byl hezký týden, dostala jsi milý dárek a koupila sis potřebné oblečení. Tak ať v něm prožíváš jen šťastné chvíle.
Jinak, já nakupování z duše nenávidím a často mám kacířskou myšlenku, že bych uvítala uniformu. Bez starosti, co na sebe.

Zlati, na tvůj dotaz: Lofn pořádala zajímavou hádankářskou soutěž, uhádnout jména zobrazených herců.☼☼♪♪☼☼

10 Gregiana Gregiana | Web | 10. února 2014 v 22:48 | Reagovat

[9]: Sorry, toto psala přítelkyně Beatricia a zapomněla, kde je. :-D  :-D  :-D

11 Šárka Šárka | Web | 11. února 2014 v 0:37 | Reagovat

Přáníčko je krásné :) Nokiácký had, to je klasika, sama na něm ujíždím dodnes-třeba když je nuda v autobuse. A znáš Poua? To je teprv hra této doby :D Gratuluju k oblečení-mít toho tolik nového musí být úžasný pocit-vždyť i každé nové kalhoty nebo tričko učiní ženu rázem šťastnější. Miluju nakupování v Tescu-za poslední měsíc jsem si tam za odměnu koupila hned dvoje společenské šaty dohromady za necelou tisícovku. A v CAčku se taky leccos najde :) Jinak Kariol, chystáš se ještě na tu moju výstavu nebo nestíháš? :o)

12 Kariol Kariol | E-mail | Web | 11. února 2014 v 21:05 | Reagovat

[2]: Jedná se o mezinárodní skupinu, která se snaží "stavit mosty" nejen mezi studenty angličtiny a rodilými mluvčími, ale obecně navázat přátelství mezi lidmi, shodit ze sebe podceňování a stydlivost. Pomoct ostatním naučit se angličtinu a zároveň probrat zajímavá témata. :-)
[3]: Kéž bych už mohla na brigády. :D
[4]: A já myslela, že jsem na tom nejhůř. Nu, stejně chodím s vidláckýma botama a neměnným oblečením, takže ono to vlastně vyjde nastejno :-D
[5]: Já mám nákupy ráda, navíc měli hodně pěkného levného oblečení a všechno, co jsem si vzala do kabinky, mi sedlo. Nesnáším, když se soukám do něčeho, o čem pak mamka a sestra (odborná porota :-D) usoudí, že mi nesluší. :D
[6]: Cos od ní třeba četla? :-)
[7]: Díky. :-)
[8]: Už si na ně brousím zuby. ;-) :D
[9]: Já jsem si říkala, kdopak to je. :-D  To je škoda, že jsem o ní nevěděla. :-)
[11]: Poua znám, ale jen z doslechu, neb vlastním telefon, který nejde ani zapnout (poslední týden) a když už, je to takový ten tip z roku 2010. :-? :-D
Co se výstavy týče - fakt nevím. Ráda bych to stihla (a vím, že se říká, že kdo chce, hledá způsob), ale zároveň mám děsný fofr doma a ve škole. Pokud to půjde, vypravím se tam, ráda bych se na tvé nádherné umění podívala zblízka. :-) Do kdy že to je? :-)

13 Šárka Šárka | Web | 13. února 2014 v 14:00 | Reagovat

[12]: : Pou je stejně malej otrava :D Jinak výstava bude do 20., ale když nestihneš, nic se neděje, tvé krásné komentáře mě vždycky moc potěší tak jako tak!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama