Deník Anny Frankové

22. března 2014 v 9:55 | Kariol
Deník - Anne Franková

Překladatel: Miroslav Drápal
Počet stran: 234
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: Nakladatelství Lidové noviny, 1999

Deník dospívající Židovky z let 1942-1945
Anna Franková žila s rodinou relativně obyčejný život v Holandsku. Jednoho dne však přišlo její sestře předvolání k transportu do koncentračního tábora a celá rodina Frankových se společně s jejich přáteli Van Daanovými uchýlili do úkrytu, který jim poskytl Zadní dům firmy, v níž Annin otec pracoval.
Tento deník, který si Anna věrně psala, zachycuje těžký život ve stísněném prostředí a především příliš rychlé a příliš těžké dospívání mladé a nadané dívky s velkými ambicemi to v životě někam dotáhnout.

Annin deník vydal po válce její otec Otto Frank, který jako jediný z osmi ukrývajících se lidí přežil v koncentračním táboře. Samotná Anna zemřela na tyfus v Belgen-Belsenu. Deník předala Ottu Frankovi Miep Giesová, kterou o to požádala sama Anna. A jelikož se během ukrývání svěřila otci, že by jednou chtěla být spisovatelkou, rozhodl se Otto Frank poslední přání své dcery splnit.


Svět o jednom bytě
Anna dostala svůj deník ke třináctým narozeninám měsíc před tím, než se odešla její rodina skrývat do Zadního domu. Prostřednictvím deníku psala dopisy imaginární kamarádce Kitty, které svěřovala své pocity, poznatky, názory a zážitky. Jen díky možnosti vypsat se se její křehká vyvíjející se psychika během dlouhých dvaceti šesti měsíců ukrývání se nezhroutila.

Myslím, že se nemýlím, když považuji deník Anny Frankové za světově proslulý. Možná ho nečetl každý, ale všichni jistě znají osud sympatické Anny a jejích skrývajících se společníků. Kdyby Anna těch zbylých několik měsíců v úkrytu přežila, mohl být její deník relativně příjemnou knížkou o neobvyklém a těžkém, přesto zvládnutém dospívání.

(Ne)obyčejná puberťačka
Takovéto deníky psané za druhé světové války většinou oplývají jistou dávkou subjektivity, ale zároveň se soustřeďují spíše na popisování situace a udržování plamínku naděje v samotném autorovi. Annin deník se na první pohled může zdát taky takový, ale opak je pravdou.

Anna, i přes svou inteligenci a mentální vyspělost, byla stejná jako všechny náctileté dívky. Chtěla žít podle svých představ, poznat lásku, toužila najít své místo ve společnosti, poznat, kým vlastně je. Svou osobnost si utvářela mezi lidmi, kteří pro ni mnohdy neměli pochopení a svůj vztek si vylévala do deníku. Měla zájmy, které ji udržovaly nad vodou, výhled ze špinavého okna, díky kterému neztrácela naději, že se jednou bude na svět dívat svobodně. Rozporuplné pocity jí mnohdy znejisťovaly a marnivost a sobeckost vládnoucí Zadním domem jí očerňovala pohled na svět. Přesto si dokázala vybudovat svou vlastní osobnost, která jen čekala, až bude moct vyjít na ulici a představit se.

Během čtení, které pro mě bylo díky věkové shodnosti obohacené o porozumění, jsem si sympatickou Annu velmi oblíbila. Nejenže jsem v jejích vlastnostech viděla ty mé, nejenže jsem stejně jako ona nechápala popisované chování její rodiny, dokonce i naše sny a tužby se odrážely v zrcadle života. Tak moc mě mrzí, že Anna zemřela v tak mladém věku. Tak moc bych si přála poznat ji doopravdy, nebo alespoň někoho takového, jako byla ona.

Strhněte zábrany!
Pokud byste se do knihy nechtěli začíst jen kvůli tomu, že víte, jak to celé skončí, pak byste udělali velkou chybu. Deník Anny Frankové je životním příběhem dívky, které se v patnácti letech podařilo napsat jednu z nejznámějších knih světa. A Annu si nejde neoblíbit. :)

Mé hodnocení:
★ ★ ★ ★ ☆

Kariol
 


Komentáře

1 LoveShy LoveShy | E-mail | Web | 22. března 2014 v 10:33 | Reagovat

Zrovna ho podruhé čtu, leží tu vedle počítače :). A musím říct, že jeden z nejlepších okamžiků mého života - podívat se do domu Anny Frankové, kde se skrývali. Byla jsem v Amsterdamu před třemi lety a přímo v jejím pokoji jsem se na pár chvilek zastavila a vdechovala tu neskutečnou atmosféru, dívala se na její obrázky vylepené po zdech. Celý ten dům je vlastně udělaný jako muzeum, jsou tam kopie originálního deníku, videa, fotografie.. ale samotné pokoje, kde se skrývali, to je něco!

2 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 22. března 2014 v 11:14 | Reagovat

Slyšela jsem, že Deník Anny Frankové je snad druhá nejčtenější kniha hned po Bibli, nevím, co je na tom pravdy. Knihu jsem jako takovou nečetla, viděla jsem však film, který nám kdysi pustila vedoucí našeho dějepisného kroužku. Bylo mi dvanáct a bylo to na mně fakt silný. Určitě si to někdy přečtu, ale teď mám plný seznam nepřečtených knih.
Líbí se mi tvá recenze :)

3 christiiinka christiiinka | Web | 22. března 2014 v 11:22 | Reagovat

K Anně jsem se kdysi dostala přes Jacquelin Wilsonovou :-), protože tu knížku četli všechny hrdinky knih jejích. Čím blíž jsem se blížila ke konci knihy, tím mi bylo víc a víc líto, že vím, že to brzy skončí.

4 Niké Storch Niké Storch | E-mail | Web | 22. března 2014 v 12:01 | Reagovat

Tuhle knihu si chci přečíst už dlouho! Už si na ni budu muset najít čas :))

5 Niki Niki | E-mail | Web | 22. března 2014 v 12:58 | Reagovat

[4]:Rozhodně si ji přečti já ji četla před dvěma lety a stále si ten příbeh vybavuji je opravdu silnej! :)

6 Lucy Lucy | E-mail | Web | 22. března 2014 v 13:57 | Reagovat

Tuhle mám jako povinnou četbu do čtenářského deníku, takže se na ni taky chystám:)

7 Edona Edona | Web | 22. března 2014 v 14:49 | Reagovat

Deník Anny Frankové si chci přečíst už dlouho, mám ho na seznamu. Doma jsem našla knihu od Arnošta Lustiga - Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, tu si taky plánuji přečíst. :-) Moc krásná recenze.

8 Ježurka Ježurka | Web | 22. března 2014 v 18:44 | Reagovat

Znám, je to smutné čtení, ale pravdivé!

9 Šárka Šárka | Web | 22. března 2014 v 19:14 | Reagovat

Je to velký příběh světových dějin. A zajímavá cesta, jak poznat některé aspekty té doby. Moc dobře sepsaný přehled! :)

10 Suki Hane Suki Hane | Web | 22. března 2014 v 19:43 | Reagovat

Četla jsem ji...úžasná kniha, i když o osudu pisatelky se to bohužel říct nedá :( Rozhodně ji chci mít brzo ve své knihovně

11 Magdaléna Magdaléna | Web | 22. března 2014 v 21:12 | Reagovat

Knížku jsem četla asi v tvém věku a vím že mě dost oslovila... Přesto mi ale Anna v závěru nebyla moc sympatická. Hodně ji pobyt změnil - v Deníku je to nádherně patrné...

12 Karolína Karolína | Web | 22. března 2014 v 22:12 | Reagovat

Momentálně čtu několik knížek, ale až jí dočtu, chci si jí určitě přečíst!:)

13 Annika Annika | Web | 23. března 2014 v 14:35 | Reagovat

O existenci téhle knihy už vím strašlivě dlouho, ale stále jsem se ještě nedokopala k tomu, abych si ji přečetla. Díky za tento článek, myslím, že mě k přečtení kopnul dostatečně :-)

14 Vendy Vendy | Web | 23. března 2014 v 14:36 | Reagovat

Deník Anne Frankové mě doposud míjel, ale zkusím ho zařadit při příští návštěvě knihovny. Recenzí jsi mě navnadila. 8-)

15 Lady≈Claire Lady≈Claire | Web | 23. března 2014 v 16:07 | Reagovat

Tohle bych rozhodně někdy přečíst, chtěla, protože se v tom musí skrývat tolik emocí, až to snad ani není možné.
Snad nejdrsnější kniha, jaká může být, ale o to více poutavá.
Chudák Anna.
Jinak jsi to moc hezky napsala :-)

16 Terka Terka | E-mail | Web | 25. března 2014 v 14:43 | Reagovat

Slyšela jsem o něm ve škole, ale už od té doby si ho chci přečíst, posoudit a poznat, jak žila s rodinou v utajení :) celkově mě ta kniha hodně zajímá :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama