Šálek sobectví

5. března 2014 v 17:02 | Kariol |  Verše
Můj první úsměv
patří rannímu slunci
na modrém nebi.

Můj první pocit
objímá se s nadějí,
lehce naivně.

Má první slova
šeptají důvěřivě
věřící prosbu.

Voda se hřeje
a bublavě přechází
do bodu varu.

Zalévám šálek
po okraj naplněný
čirým sobectvím.

Tisknu ho v dlani
doufajíc, že zahřeje
chlad lidských srdcí.

Nasávám vůni
s touhou odpovědět
na to věčné proč.

Cítím jen hořkost
a vzápětí vůbec nic.
Jsem úplně stejná?
 


Komentáře

1 Annika Annika | Web | 5. března 2014 v 17:44 | Reagovat

Tvá křehká slůvka
jak něžný smyčec hrají
na moje struny.
Houslový koncert veršů...
Tleskám a volám "Bravo!"

(hohó, moje první "tanka"!)

2 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 5. března 2014 v 18:24 | Reagovat

Povedla se ti :)

3 Beatricia Beatricia | Web | 5. března 2014 v 18:28 | Reagovat

To je literární skvost••• něžný, půvabný, snový  i když je tam  trošku depresivní stín. Líbí, líbí, líbí se mi moc.☼☼☼♫♫♫☼☼☼

4 Leri Goodness Leri Goodness | E-mail | Web | 5. března 2014 v 19:19 | Reagovat

krásně řečeno :))

5 Lúthien Lúthien | Web | 5. března 2014 v 19:28 | Reagovat

Krásná báseň, dýchá z ní na mě taková zajímavá zasněná atmosféra.

6 Ellnesa Ellnesa | Web | 5. března 2014 v 19:45 | Reagovat

Moc krásné, dýchá z ní na mě cosi, co nedokáži pojmenovat, snad stín hořkosti a porozumění? Ovšem přiznávám se bez mučení, moje maličkost haiku nerozumí!
(Alespoň myslím, že je to haiku, viděla jsem něco podobného u Anniky!)

7 Em Zet Em Zet | Web | 6. března 2014 v 12:40 | Reagovat

Docela pěkné :-)

8 Šárka Šárka | Web | 7. března 2014 v 21:36 | Reagovat

Zajímavé verše, nutí se zamyslet. Hlavně 5. a 6. sloka. Má to krásnou myšlenku! :)

9 Teeda Teeda | Web | 8. března 2014 v 11:55 | Reagovat

:) Tohle už je za čárou těch běžných veršováněk, co se na blozích tak často oběvují. Konečně něco s myšlenkou a podtextem, co je dobře zabalené do slov.

10 Magdaléna Magdaléna | Web | 8. března 2014 v 12:38 | Reagovat

Chtěla bych tyhle verše číst na tenkém pruhu papíru...

11 Vendy Vendy | Web | 9. března 2014 v 19:31 | Reagovat

Tvá křehká slova jsou jak plátky růží v dlaních. Krásné a zamýšlející. A jsi plná otázek a pochybností, jenže, jsi to, co jsi. Kdo jiný je stejný jako ty? A lidi kolem jsou taky to, co jsou, i oni jsou chybující, hledající, někdy sebevědomí, někdy samolibí, někdy si myslí, že mají patent na rozum, jindy jsou v otázkách, tápají, hledají, jsou nejistí.
Jen neumí pár věcí, co umíš ty. Třeba psát tak krásné básně.

12 Fanny Pack Revolution Fanny Pack Revolution | Web | 10. března 2014 v 18:50 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama