Týden zúčtovací

30. března 2014 v 11:25 | Kariol |  Nemalé radosti 2013/2014
Nijak pozitivní týden. Poslední týden ve čtvrtletí. Čtvrtletí, které ukazuje, jak na tom jste. Jsem na tom bídně. Poprvé v životě mi nevychází vyznamenání. Prokletá biologie. Dalším nepříliš úspěšným zúčtováním byla čtvrtletka z matiky. Známku sice nevím, ale je jasné, že když z devíti příkladů mám dobře čtyři (možná dobře), asi to žádná sláva nebude. A pak tu máme dějepisnou olympiádu, o jejíž úspěšnosti taky nejsem dvakrát přesvědčená. Měla bych začít něco dělat. Ách jo...


1. Konečně je jaro v plném slova smyslu. Ptáci zpívají, květiny kvetou, sluníčko svítí, tráva se zelená a venku je teplo. Co víc si na konci března přát? :)

2. Už dlouho jsem si chtěla vypsat všechna slovíčka na němčinu, co jsme se měli naučit. Většinu z nich umím, ale chci se učit intenzivně a pořád, chci je mít vypsaná a opakovat si je. Chci čerpat slovní zásobu i z jiných zdrojů než z učebnice. Chci se někam posunout. Já vím, chci toho moc a kdo ví, jestli něco z toho nezůstane jen označeno tímhle slůvkem. :) Nicméně dokud mám chuť, dělám.
To samé bych ráda udělala v angličtině. Btw., vychází mi z ní dvojka, což mě docela štve. No jo, už se musím naučit učit se, nespoléhat na to, co si pamatuju z hodin. Zvlášť, když si o angličtinu čtu, že jo... (To chci taky zarazit.)
A taková otázka na vás - jak se učíte jazyky? Třeba slovíčka, máte nějakou techniku? Někdo si to píše na papírky a pak si to přeříkává, někdo si to přeloží a pamatuje, ... A kolik času strávíte denně/týdně nad jazyky? Nemusí to být učení, ale věnování se tomu. :)

3. Dalším krokem ku zlepšení prospěchu bylo vypsání si biologie a dějepisu. Z biologie mi příčinou nehlášených písemek vychází trojka a dějepis taky není žádná sláva. Takže napravujeme. Mám vypsáno a přečteno. Teď se to ještě naučit, to bude horší. Dvě normostrany biologie a dvakrát tolik dějepisu. Já vím, že můžu působit jako strašně pilná holka, ale faktem je, že mě většinou přestane učení bavit ve fázi, kdy si to přečtu a v hlavě mi nezůstane vůbec nic... -_-

4. Ve čtvrtek jsme s mou spolužačkou, kamarádem z kvarty a dějepisářkou byly na Kladně na krajském kole dějepisné olympiády. Nebude to žádná sláva, to vím jistě, ale i tak jsem si ten den užila. Při čekání na autobus jsme si dali zmrzlinu a seděli jsme v parku na vyhřátých lavičkách, pak jsme si povídali o všem možném a navíc jsem svou absencí ve škole nemusela dvě hodiny poslouchat mou "milovanou" třídní, která mi tento týden obzvlášť znepříjemňovala život. (A to, že mi dala tu trojku z bižule se do toho nepočítá, to není její chyba.)

5. Já vím, že jsem s těma knížkama už otravná, ale já jsem si je poslední dobou tak zamilovala. Jen během tohoto týdne jsem přečetla tři. :D A tento týden mi od Fragmentu přišel výtisk knížky, která se začne prodávat až někdy v dubnu. Zatím jsem se moc nezačetla, ale ten nápad je zajímavý už teď. Takže se těšte, určitě vám brzy tu novinku představím a navnadím vás! 8)

6. Kreslení nějakých cílených předmětů je moje slabá stránka. Většinou to přenechám své spolužačce, jejíž výtvarné schopnosti přesahují ty učitelčiny. Jenže nemůžu po ní chtít pořád všechno a tak jsem se do kresby ulice pustila sama. Výsledek není nijak oslnivý, ale alespoň to mám. :D

7. Během vypisování výpisků ze čtvrtka, kdy jsem nebyla ve škole, jsem si na youtube pouštěla různé mixy, covery a tak. Byl to fajn večer a i to vypisování nezáživností mě bavilo. :)

Přemýšlím, jak jsem na tuhle písničku narazila... Jo, už vím. Dívala jsem se na nějaké video, nějaký fotopříběh a tohle tam znělo. Líbilo se mi to. Zadala jsem si do vyhledávače ono "Nobody sees, nobody knows" a doufala, že mi to najde, co hledám. A našlo. Je to pěkné. :)
Mimochodem, mohl byste mi někdo poradit? Nějaká písnička, nevím, jak se jmenuje, ale začíná takto: "I see a smile inside your heart" nebo nějak tak. :D A hraje při reklamě na Karaokeparty.com v sekci Battles. :)

Když tak nad tím přemýšlím, mám ještě jednu otázku. Změnil se vám zhruba v mém věku pohled na školu? Začali jste se třeba věnovat tomu, co vás baví a zajímá a na takové ty předměty, které vám nic moc nedávají, jste se moc nedívali? Nebo jste si pořád udržovali ve všem přehled a věnovali se všemu se stejným zápalem? Nebo to bylo/je jinak? :)

Krásný jarní týden,
Kariol
 


Komentáře

1 Arvari Arvari | E-mail | Web | 30. března 2014 v 12:16 | Reagovat

Neřekla bych, že jsem se cíleně nevěnovala předmětům, co mě nebavily. Vlastně se dá říct, že jsem se jim naopak musela věnovat mnohem víc, abych je aspoň trochu zvládala. Potíž je v tom, že ani tak mi zrovna moc nešly. Třeba chemie, s tou jsem válčila, ať jsem se učila sebevíc... :-D
Jinak, pokud jde o tu angličtinu, já se nejvíc naučila, když jsem začala v angličtině číst. Ne překládat si text, prostě číst. Nejdřív to nejde nic moc, člověk čte pomalu a kolikrát nepochopí detaily, ale zlepšuje se to. Já už čtu v angličtině stejným tempem jako v češtině. Slovní zásoba se mi značně rozšířila a rozhodně myslím, že se domluvím... :-D

2 Magdaléna Magdaléna | Web | 30. března 2014 v 12:48 | Reagovat

Jaj, tohle bude dlouhý komentář :)
Nejprve gratuluji k drobným radostem, které jsou možná trošičku menší než jindy :)
.
Co se týče jazyků, řeším podobný problém. Já nemám problém s gramatikou - prostě to při hodině pochopím a je to (navíc v angličtině to už slyším třeba potřetí za život, takže fakt nuda :D). Problémem pro mě byly vždycky poslechy, alespoň jsem si to myslela. Jenže na gymplu na nás učitelé začali mluvit a já zjistila, že se to lepší. Pak taky poslouchám písničky, koukám na filmy a taky to pomahá... Je to běh na dlouhou trať. Nejvíc mi asi ale pomohl rodilý mluvčí. Během konverzace sice téměř nemluvíme, ale už mu rozumím naprosto všechno, což se o prvních hodinách říct vážně nedalo...
Ale abych se dostala k jádru pudla. Mým (a jak jsem pochopila, i tvým) problémem jsou slovíčka. Já jsem totiž tvor děsně línej, navíc bez většího jazykového talentu (mám kamarády, co slyší slovíčko a už si ho prostě pamatují navždy), takže věčně něco hledám ve slovníku. Nejvíc jsem si to uvědomila na zkušebním testu FCE, kde jsem neznala žádné z těch dlouhých slov začínající na A. :D
Mně třeba pomohlo, že máme učitelku, se kterou každé pondělí píšeme z lekce... Z jedné lekce si tak napíšeme třeba 4x, někdy se vrátíme i k té předchozí... a ano, když si to člověk každé pondělí o přestávce čte, tak se mu to v hlavě uhnízdí... :)
Mojí nejefektivnější, ale asi nejzdlouhavější metodou je přepisování. Mám třeba několik stran slovíček, které se musím naučit. Nejprve se je přečtu, abych věděla, co tam je. Pak si sednu, zakryju anglický sloupec a snažím se každé české slovo napsat do Aj. Takhle udělám třeba stranu. Podívám se na to, zkontroluji a ta slovíčka, která jsem nenapsala nebo napsla špatně si označím. Udělám další stránku, další... když mám vše, začnu od začátku, ale jen ta označená slova, co mi nešla. Pokud ho už napíšu správně, značku vygumuju. Takhle pokračuju pořád dokola, až mi nezbyde žádné označené slovíčko... :) Zabere to celkem hodně času, ale zase mám stoprocentní jistotu, že si to slovíčku pamatuju a že ho umím i napsat.
A v tom obecném hledisku a hlavně v němčině (která má spoustu pádů) se mi osvědčilo pamatovat si třeba celá slovní spojení... Taková ta užitečná, zajímavá, těžká... Do you fancy going out, Ich freue mich auf dich, ...
.
Ohledně mého pohledu na školu by se dala napsat kniha... Obecně mi spousta učebních metod nevyhovuje, ale o tom třeba jindy.
Já se nikdy na nic nezaměřovala a to z jednoduchého důvodu - všechno mi relativně šlo,ale v ničem jsem nenašla svůj opravdový zájem. :) Jenže letos je toho prostě hodně a už to nejde dělat všechno 100%, a tak jsem se nějak nevědomky vyprofilovala k jazykům, matice a trochu ZSV a zeměpisu... A docela jsem kašlala třeba na přírodní vědy (jo, kde jsou ty časy, kdy jsem byla 4. v kraji v biologii a první na okrese z chemie). A najednou jsem zjistila, že vůbec nerozumím tomu, jak se cyklej různé sloučeniny, jak vznikají sacharidy... Zjistila jsem, že mám jenom půl roku na to, abych nebyla uplnej dějepisnej trotl... a zkrátka jsem zjistila, kolik věcí jsem prošvihla. Na druhou stranu si říkám, že všechno opravdu zvládnout nejde. A pokud ty víš, že tě baví humanitní předměty, tak se podle toho zařizuj :) Je fajn mít určitý  přírodovědný přehled (aneb když se mě kdosi ptal, zda je oxid kyselina :D), ale že neznáš vzorce všech sacharidů není stěžejní :) Hlavně se prosím ale neprofiluj na sociologie, psychologie, výtvarné umění a podobné vědy... mám kamarádky, které teď stěží hledají práci...

3 Kariol Kariol | E-mail | Web | 30. března 2014 v 13:27 | Reagovat

[1]: Chtěla bych začít číst v angličtině, ale moc mi to nejde. Občas se mi stane, že nepochopím třeba celý odstavec, což je pro pochopení příběhu někdy i docela klíčové. :-D
[2]: No, nebyl to zrovna pozitivní týden, radosti jsem vymýšlela asi hodinu. :D
Ta tvá metoda učení slovíček zní zajímavě, zrovna teď ji můžu vyzkoušet na němčině. 8-) Díky! :-)
Řekla bych, že můžu být ráda, že se nemusím stresovat s tím, v čem mám zájem, i když by mě asi těšilo, že mám na vše přirozený talent. :-)
Rozhodně si nemyslím, že je dobré se zaměřit na jedno a na to ostatní úplně kašlat, ale dělat všechno na sto procent, snažit se všechno dělat do hloubky a všechno si pamatovat, to asi taky nejde. Zvlášť dneska, kdy si můžu chybějící informace snadno najít na internetu. :-)
Určitě se nechystám na výtvarná umění, psychologii bych taky nedala (mám problémy sama se sebou, natož abych pomáhala s problémy ostatních...) a sociologie by pro mě asi byla taková moc.. nevím, vlastně jsem o ní ani nikdy nepřemýšlela. Vím, že se budu zaobírat humanitně, protože kromě toho, že mi to jde a baví mě to, je to fakt potřeba. Dneska člověk musí umět jazyky a řekla bych, že angličtina nestačí. V budoucnu bych se ráda naučila základy třeba ruštiny nebo španělštiny nebo tak, zkrátka abych uměla něco víc. :-) Co se povolání týče, různí se mi to. Od touhy být novinářkou a spisovatelkou přes kariéru překladatelky, korektorky a redaktorky až po učitelství. :-)
Díky moc za tvůj obsáhlý komentář plný tvých osobních poznatků! A hodně štěstí s hledáním opravdových zájmů a jejich rozvíjení! :-) 8-)

4 :D :D | Web | 30. března 2014 v 13:54 | Reagovat

[3]: Ahoj,
jsem na tom podobně... A vůbec nestíhám ;-) teď musím nakreslit 10 druhů ptáků do biologické olympiády a přes týden píšeme asi 10 písemek, z čehož 1 je v po z chemie, 2 v úterý, 3 ve středu a zbytek v pátek a ve čtvrtek ;-)
Jo, jinak slovíčka se učím tak, že si je vypíšu do sešitu a potom se z nich jako "zkouším"... Ze slovíček v aj mám většinou 1 nebo plný počet bodů, ale v nj je to horší. Tam si slovíčka vypisuji do tří sloupců- rod (tzn. e,r,s), slovo, význam. Každý má jinou metodu,třeba kámoška se to učí rovnou z učebnice a má 1 nebo 1-2, takže to možná má taky něco do sebe...
Jinak si myslím, že nejlepší jazyky pro celosvětové uplatnění jsou:
1. angličtina
2. němčina
3.španělština
4. ruština
5. pokud chceš do Afriky, tak francouzština
6. ostatní jazyky...
Neber to, že bych ti chtěla radit :).
Máš pěkný blog!
:D

5 Butty Butty | Web | 30. března 2014 v 14:19 | Reagovat

Nejdříve bych chtěla popřat s těm malým radostem..:-) a jinak ve tvém věku se mi změnilo asi dost věcí no..a pohled na školu taky :-)

6 Annika Annika | Web | 30. března 2014 v 14:31 | Reagovat

Při přečtení názvu jsem si hned představila hřímajícího Petra Bezruče a jeho "zúčtujem spolu!" :D (ale zapomněla jsem teď, z jaké básně to je, jestli ze Škaredého zjevu nebo z Ostravy nebo z úplně jiné :D ) Snad se v příštím pololetí povede líp. Máš můj obdiv, že máš sílu a motivaci na sobě pracovat. To já na gymplu neměla ani v primě ani v oktávě :D
Ohledně učení ti asi neporadím... Angličtinu jsem se prakticky vůbec neučila, jelikož mi šla sama od sebe, a na španělštinu jsem si dělala na vše taháky, neb mě šíleně nebavila. A japonština? Ta je příliš specifická tím, že se člověk spolu s jazykem učí i nové písmo, tudíž z ní ti rady asi dávat nemá smysl.
Byl to koukám fakt perný týden. Většina bodů aspoň nějak souvisí s učením! Až mi z toho běhá mráz po zádech :D
A k té otázce na konci: myslím, že zhruba tak okolo tvého věku už jsem si začínala uvědomovat, co určitě v budoucnu nechci studovat, ale ještě jsem se nezaměřila úplně. To, že dozajista půjdu na nějaký humantiní obor mi došlo až tak v kvintě, a nedlouho poté jsem si uvědomila, že mě to táhne k Japonsku a začala jsem se rozvíjet tímto úzkým směrem. Dějepis a zeměpis byly jediné předměty, kde se Japonsko aspoň zmiňovalo, proto jsem také ve finále skládala maturu z těchhle dvou předmětů :-)
Co tak ale vím, tak mnoho lidí od nás z gymplu nemělo v sobě úplně jasno ještě ani v septimě, a někteří snad ani v té oktávě. A někteří možná tápají i teď.

7 Ježurka Ježurka | Web | 30. března 2014 v 16:51 | Reagovat

Nezoufej, já myslím, že se to zase všechno srovná a ty výpadky v zapálení se pro učení jsou taky v normě. Vidím to i u svých vnoučat, tak se neboj, jsi normální a já myslím, že dobrá! Zase to bude lepší, uvidíš! A držím ti palce! :-)

8 Le fille Ash Le fille Ash | E-mail | Web | 30. března 2014 v 17:23 | Reagovat

Obdivuji Tě.. :) Jsi pilný žák a chceš něčeho dosáhnout. A to je základ! Jen tak dál.. ;)

(P.S. Co se učení jazyků týče, já se zatím nejvíce naučila odposlechem.. seriály, písničky, u mne také opery apod.)

9 bumblebee bumblebee | Web | 31. března 2014 v 9:41 | Reagovat

ale! vyznamenání přece není všechno :)

10 Marillee Marillee | E-mail | Web | 31. března 2014 v 18:44 | Reagovat

Já se jazyky učím pomocí knih :D Normálně si zajdi do knihkupectví, oddělení cizojazyčné literatury, a měly by tam být malé knížečky Penguin reader s popsanou obtížností :)
+ pomáhají seriály nebo filmy i s titulky, později s titulky v originálním jazyce, člověk si to naposlouchá a učí se mnohem líp.

Taktiku učení slovíček za pomoci kartiček jsem nikdy neměla v oblibě, protože to není nic pro líného člověka jako jsem já :D

Jinak si s vyznamenáním nedělej hlavu, na střední zjistíš, že to není vše. Takže ano, ve svém věku můžeš pocítit změny ve svých prioritách (aneb adolescence) :D

A hrozně moc tě obdivuju. Ve 14 letech a už tolik "vyspělá". Jen ta tvá slovní zásoba (i v profilové básničce) to dokazuje ;)

11 Šárka Šárka | Web | 1. dubna 2014 v 23:08 | Reagovat

I když třeba nebude vyznamenání, tak mysím, že na sebe můžeš být pyšná :) Ohledně těch jazyků se mi neuvěřitelně osvědčilo mít nějakého penfrienda z ciziny. Právě se takhle učím italsky :) Je to dobré i v tom, že si očucháváš gramatiku toho jazyka pro běžné užívání. A to, že sis užila olympiádu, jen dává za pravdu onomu slavému "není důležité vyhrát, ale..." :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama