Čím bych chtěla být podruhé

14. dubna 2014 v 16:52 | Kariol |  Slova
Včera jsem přemýšlela nad tím, že napíšu ještě jednu úvahu na zadané téma "Čím chci být a proč", kterou jsem taky dnes odevzdala. Můžete ji porovnat s první verzí a napište mi názor! :)


Čas od času přemýšlím nad svou budoucností. Snažím se ji vnímat jako něco, co naplní mou vzdálenou přítomnost a dodá mé existenci dosud nenalezený smysl.

Když vidím strhané obličeje rodičů po příchodu z práce a úšklebky při vyslovení onoho obávaného "pondělí", nechápavě vzdychám nad lidskou nespokojeností. Proč tahle společnost nedovoluje lidem živit se něčím, co je kromě financí uspokojí i duševně?

Nikdy bych nemohla pracovat v nějakém oboru jen kvůli stálému vysokému platu. Nedokázala bych se na sebe podívat do zrcadla, kdybych každý den vstávala s obavami a usínala s úlevou, a znovu se probouzela do znechucené bezvýraznosti ubíhajících dnů. Jsem možná naivní, když tohle říkám - nevydělávám a neumím posoudit, co je pro mě dobré, za pár let dospěju a změním názor.

Zatímco rodina a přátelé mi podsouvají jejich domněnky o tom, co bych v životě měla dělat, jako například psát sloupky do důležitých novin, zdobit svým jménem pulty v knihkupectvích nebo se snažit naučit něco znuděné školáky, já sním především o volnosti. Chtěla bych psát, o neobyčejných krásách obyčejného života, o křehkosti bytí i pomíjivosti emocí. Doufám, že nebudu úplně zbytečná a pomůžu lidem udělat krok vpřed, aby se pohnuli z téhle lhostejné a pohodlné nečinosti, do níž upadli. Aby začali vnímat svět kolem sebe a nemysleli si, že to omezené množství vzduchu dýchají jen oni.

Ať uvažuji se sebevětším nasazením, odpověď na otázku, čím chci být a proč, nepřichází. Měla by? Možná přijde, když si uvědomím, čím jsem teď a proč, protože budoucnost vyplývá z přítomnosti.

Kariol
 


Komentáře

1 sarush ef sarush ef | Web | 14. dubna 2014 v 17:30 | Reagovat

Fakt dobrý podle mě :)

2 Edona Edona | Web | 14. dubna 2014 v 20:21 | Reagovat

Ono je dost těžké soudit něco, co se může za pár let změnit. Většinou ti to studium prostě něco nedovoluje, ať je to nedostupnost, vzdálenost, peníze a podobně. A taky ani na střední není konec, zkusíš-li nějakou a nakonec zjistíš, že ten obor není pro tebe lze odejít na jinou vysokou, ale je pravda, že to není tak jednoduché, jak se povídá. :-) Já jsem šla na střední s jasnou vizí a hned v prváku jsem zjistila, že musím změnit! Tak jsem prostě přešla a vůbec toho nelituji, mám mnohem více možností. A rozhodně si neříkám: Ha, a teď už nemůžeš ze zdravotnictví vykročit, do konec života v něm zůstaneš. Ale kdepak! Já se pořád držím i té naděje, že mohu jít na úplně jakoukoliv výšku, kterou chci. Já si hlavně myslím, že chyba je v tom, že lidé si jsou nuceni vybírat studium, které ovlivní jejich pracovní místo velmi brzo. Jsme na to ještě mladí a zrovna vybíráme v době, kdy se nám názory mění jak na běžícím páse. A inu, jak sama píšeš, až začneš pracovat, pochopíš jak to je a že není lehké odejít z práce, protože tě nebaví zrovna v době, kdy se o každé místo derou tisíce lidí.

3 Em Zet Em Zet | Web | 15. dubna 2014 v 13:56 | Reagovat

Doufám, že se ti vše splní tak, jak si představuješ a budeš v tom stavu šťastná. :-)

4 Ilma Ilma | Web | 15. dubna 2014 v 15:01 | Reagovat

Bylo by hezké, kdyby každý mohl dělat to,co ho baví aniž by k tomu musel obstát spoustu jiných věcí.
Rodičů ma všem, kteří již pracují nám doporučují především studovat, dělat něco, co málokdo, být v něčem jedinečný, protože ví, jak to dnes chodí, jak je těžké se uplatnit, když neumíš nic navrh. Kdo ví, kde jednoho dne skončíme..  každopádně přeji hodně štěstí, aby ti vyšlo to, co si přeješ dělat. Aby tě tvá práce naplňovala a nemusela jsi usínat s obavami z dalšího dne.:)

5 Angela Angela | Web | 15. dubna 2014 v 15:14 | Reagovat

Napsala jsi to velmi pěkně, moc se líbí ta poslední věta, je hodně pravdivá. :) Taky s ním o volnosti, chtěla bych být hlavně spokojená. Tak držím palce, ať ti to vyjde a jsi šťastná. :)

6 Beatricia Beatricia | Web | 15. dubna 2014 v 16:46 | Reagovat

Krásně jsi to napsala. Na konečné rozhodnutí máš ještě čas; uvidíš, co přinese doba. Ale doba je teď hrozně zlá. Nemůže každý dělat to, by si srdce přálo. Je těžké sehnat práci a někdy se musí vzít zavděk prací i proti své vůli, aby se uživila rodina.
Tobě přeji radostnou budoucnost a hlavně, abys našla práci a poslání, které tě duševně naplní a uspokojí. A také nějaké zlaťáčky k tomu... :-)

7 Magdaléna Magdaléna | Web | 15. dubna 2014 v 19:51 | Reagovat

Já říkám, že bych snesla téměř jakoukoli práci (asi kromě mediciny a dalších sociálních oblastí). Vlastně jsem v tomhle dost skeptik - když za to budou peníze a čas, budu si moci vykompenzovat to, že mě to neba :)
.
A co takhle ještě překladatelka? Ta může být na volné noze, zároveň přečte spousty knih a nikdy jí nedochází živnost. Navíc se může uplatnit i mimo literární oblast.. :)

8 Kariol Kariol | E-mail | Web | 15. dubna 2014 v 19:53 | Reagovat

[7]: O překladateli jsem taky uvažovala, ale bojím se toho... :-)

9 Magdaléna Magdaléna | Web | 15. dubna 2014 v 20:24 | Reagovat

[8]: Je to hodně práce, hodně času... Záleží, co tomu chceš obětovat :)

10 Eruvie Eruvie | Web | 16. dubna 2014 v 17:16 | Reagovat

Krásně napsáno. Je celkem vzácné vidět v dnešní době někoho, koho jeho práce baví a naplňuje a hlavně v ní nevidí jen byznys a peníze... bohužel.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama