Knížky kam se podíváš

17. dubna 2014 v 8:11 | Kariol |  Myšlenky
"Knihy jsou pro lidi tím, čím jsou pro ptáky křídla."

Tohle téma týdne je dosti příhodné. Už delší dobu mi v hlavě vrtá otázka, nad kterou se zamýšlím jistě nejen já. Začala jsem o tomto problému přemýšlet vloni o letních prázdninách a pak nabyl zvláštních rozměrů, když jsem začala spolupracovat s nakladatelstvími. A vzhledem k tématu týdne, mému uklízení knihovny v obýváku a prvním čtení knížky na čtečce jsem se rozhodla sepsat své myšlenky a zeptat se vás na tento problém.

Vlastně by vůbec nebylo na škodu, kdybych tento článek nazvala Knižní materialismus nebo tak nějak. Poslední dobou příznaky materialistického chování pozoruji v souvislosti s knihami v mé knihovně sama na sobě a věřím, že nejsem jediná, kdo postřehl ve svém okolí stejný příznak.

Nejprve se vás zeptám. Čtete knížky? Jak často čtete? Máte radši knížky z knihovny, nebo musíte mít svoje vlastní? Dáváte přednost hmotným, nebo vám vyhovují i e-knihy? Vadí vám staré knihy, lépe se vám čtou příběhy skryté pod hezkou novou obálkou? Když vlastníte nějakou milovanou knížku, půjčíte ji někomu?

Nenacházím vhodná slova pro posouzení problému s knižním materialismem objektivně, proto se omlouvám, že budu mluvit čistě za sebe a vám nechám prostor v komentářích... :)

Čtete knížky? Ano, čtu, miluju knížky.
Jak často čtete? Poslední dobou opravdu hodně často. Zvládám osm knih měsíčně.
Máte radši knížky z knihovny, nebo musíte mít svoje vlastní? A je to tady. Jsem ten typ, který si oblíbil své vlastní knihy a do knihovny už prakticky nechodí. Mám ráda, když mám knihu kdykoliv po ruce. Když mě nestraší upomínky. Když můžu říct: "Je to moje kniha." Když si knížku můžu v případě zalíbení vložit do mé knihovny.
Dáváte přednost hmotným, nebo vám vyhovují i e-knihy? Jsem pro první možnost, tj. hmotné knihy. Přestože si uvědomuju, že kapacita mé knihovničky je značně omezená, chtěla bych vlastnit všechny knihy, co čtu a nejlíp právě v té klasické formě. A to i přesto, že je mi jasné, že e-knihy jsou mnohem skladnější a knížce neubírají na kouzlu, maximálně nevoní čerstvě vytisknutým papírem.
Vadí vám staré knihy, lépe se vám čtou příběhy skryté pod hezkou novou obálkou? Zde musím naopak s ruměncem ve tváři přiznat, že mám radši nové knihy. Mám ráda, když mi knihovnu zdobí barevné, hezky nadepsané a neponičené hřbety pěkných knih, vyhovuje mi světlá barva stránek a nikdy nečtené řádky. Asi jsem divná.
Když vlastníte nějakou milovanou knížku, půjčíte ji někomu? Ne, nepůjčím. Jsem v tomhle ohledu děsný sobec, protože chci, aby si knížky, které se mi líbí, četlo co nejvíc lidí. Propagace nadevše, znáte to. Jenže prostě nemůžu někomu, o němž vím, že klidně nechá knížku spadnout do vany, propůjčit například Harryho Pottera, který mě do vany spadl nespočetněkrát. A i kdybych měla něco půjčit spolehlivé osobě, neudělám to, ne s nadšením. A mrzí mě, že jsem taková. Běžně si beru máminy knížky a ona nic neřekne a pak nejsem schopná udělat to naopak? S touto otázkou pořád bojuju a doufám, že až se mě někdo příště zeptá, jestli mu to a tamto nepůjčím, nebudu hned naštvaně vyvádět, ať si knížku půjčí z knihovny...

Ale jen o svých chybách jsem tímto způsobem mluvit nechtěla.

Chodím do knihkupectví v našem městě, do malého Kanzelsbergeru. Nevím, jak to vypadá ve velkých knižních obchodech v Praze nebo jinde. Procházím si internetová knihkupectví a e-shopy nakladatelství a dívám se na pestrou nabídku knih.

Knih je hodně. Nemyslím v tom smyslu, že si každý dvou stý člověk řekne, že něco napíše a ať už je to dobré nebo ne, vydají mu to a udělají mu k tomu bezva reklamu. Myslím především fakt, že se tiskne moc knih. Staré knihy v novém vydání. Parodie. Sériové komplety a filmové bonusy. Knížky ve spoustě jazycích, v několika úrovních obtížnosti. Slovníky - do kapsy, velké, malé, odborné, běžné, obsahující konverzaci nebo základní gramatiku. To samé učebnice. Člověk už ani neví, co si pořídit dřív. Jestli to takhle půjde dál, kam se jednou dostaneme? Skutečnost, že nejvíc stromů je zabito kvůli nesmyslné sérii Fifty shades nebo kvůli Upířím deníkům, je sice zarážející, bohužel ale opravdová.

Každý den je vydána nová kniha, nebo třeba ani ne nová, jen nové vydání. Představte si, že si každý den kupujete knížku a přehlédněte fakt, že byste na to neměli peníze. Každý den by zkrátka vaše knihovnička pohostila nového knižního hosta. Za chvíli byste knížky neměli kam dávat, hromadily by se. Nikdo jiný než vy by daný titul nečetl. Vlastnili byste sice všechny možné tituly, ale opravdu byste některé z nich otevřely vícekrát než jednou?

(Asi se divíte, proč mluvím k vám, když bych se nad tím měla zamýšlet v mé osobě, je to přece můj problém. Nemyslete si, že s ním nebojuju.)

Druhou věcí v překnižovaném světě je bezpochyby kvalita knih. Neříkám, že všechno bylo napsáno, protože je jasné, že knihy pro obyčejné lidi s obyčejným vzděláním by se jazyk a prostředí měly obnovovat pořád, pro lepší čitelnost i pochopení. Pořád čekám, kdy někdo zasadí Romea a Julii do dnešního prostředí a už jsem dostala i svůj vlastní nápad. Jenže čeho je moc, toho je příliš. Spousta knih je dneska psaná laiky, kteří si sednou a napíšou podobně jako L.J.Smith něco, co všechny zajímá a pro nikoho vlastně nemá význam. A ejhle, začnou se vydávat desítky parodií s erotickými zápletkami a máloprocentní složkou opravdového děje. Vážně je to potřeba? Nechci ani podotýkat, že stejný problém se nachází ve filmografii...

Omlouvám se, pokud se vám zdá článek zmatený a nesmyslný. Jsem z toho taky zmatená, když se hlouběji ponořím do přítomnostního bahna. Ale dá se takový problém vůbec řešit?

Kariol
 


Komentáře

1 Schmetti Schmetti | E-mail | Web | 17. dubna 2014 v 10:58 | Reagovat

Články někdy bývají zmatené, když jsem zpětně četla své, které jsem ale smazala (kvůli) obsahu, tak jsem vrtěla hlavou :-D
Jdu ti odpovědět na otázky.

Čtete knížky?
Ano čtu. Od té doby, co sama píšu, si jich více vážím.

Jak často čtete?
Momentálně nemám kvůli škole čas. Ale snažím se :-)

Máte radši knížky z knihovny, nebo musíte mít svoje vlastní?
Když se jedná o povinnou četbu, stačí knihovna.

Dáváte přednost hmotným, nebo vám vyhovují i e-knihy?
Když vím, že třeba na sérii knih nemám peníze a vím, že jeden díl přečtu za den, dva, tak volím e-knihu. Jinak ne, miluju sahat na starý i nový papír, cítit je... :-)

Vadí vám staré knihy, lépe se vám čtou příběhy skryté pod hezkou novou obálkou?
Hezká obálka potěší, ale je mi to jedno, jde o obsah. A staré knihy mám ráda, hodně jich mám z antikvariátu :-)

Když vlastníte nějakou milovanou knížku, půjčíte ji někomu?
Moc lidí po mně půjčovat knížky nechce, ale když jo, nemám to ráda.

2 Vendy Vendy | Web | 17. dubna 2014 v 20:27 | Reagovat

To je moc dobré téma, nad kterým se taky zamýšlím. Protože jsem o nějaký ten roček (nebo spíš o nějaké to desetiletí :-D) starší, mám dost velký náskok, co se týká knih. Můj tatínek četl rád, ale v té době až taková nabídka nebyla, takže knihovna se vešla do knihovny, dá se říct. Ale knížek přibývalo, rodičové nám kupovali knížky k narozeninám, k vánocům a později jsem začala sama shánět knihy po antikvariátech, inzerátech nebo v knihkupectví (leč tam poměrně bída, v té době, věřila bys, že na knihy se stávaly fronty? Vážně, existovaly knižní čtvrtky, kdy vycházely novinky (které byly inzerovány v jakémsi knižním týdeníku). Fronty se stály na Párala, Hrabala,Loukotkovou nebo Součka. Na druhou stranu, v té době vycházely spíše knihy, dbající na kvalitu, tolik blábolů co dnes rozhodně nebylo.
Takže, k tvým otázkám - čtu ráda, i když poslední dobou méně. Jak často? Kousek po kousku každý den, cestou do práce čtečka, doma kniha. Dám teď asi tři knihy za měsíc, někdy pět, záleží, jak jsou silné. Co se týká knihovny, zjistila jsem, že je výhodná, pokud jde o knížky nové - když stojí za to, koupím si ji, když ne, tak ušetřím vyhozené peníze. Protože nejednou se mi stalo, že jsem koupila knihu a byla tak na jedno přečtení - a co s tím? Vrátit nejde, do antikvariátu ji nemusí vzít, prodat na inzerát se nevyplatí, darovat do knihovny - snad, ale peníze ti to nevrátí, vyhodit do popelnice, to je úplná škoda, lepší darovat do knihovny.
Ale jinak, stejně jako ty, dávám přednost knihám vlastním. Možnost je vytáhnout kdykoliv chci a ne abych na ně musela čekat v pořadníku. Jsou knihy, které čtu opakovaně a je jich dost...
Staré versus nové. Staré mi nevadí, pokud zestárly se mnou. Jinak dávám přednost novým, ale raději si ověřuji, jaký je překlad (u Vinettoua jsem četla dva různé překlady a ten jeden byl skvělý a druhý trochu suchopárný). Taky je problém nových knih, že romány vydává osekané, to je divný trend, který se mi ani trochu nelíbí, v tom případě bych dala přednost staršímu vydání.
Půjčovala jsem. Nepůjčuji, přišla jsem tak o několik knih. :-?
K otázce čtečky - beru oboje, čtečka je bezvadná, opravdu bezvadná, protože do ní narveš spoustu e-knih, můžeš tam dát i články stažené z netu nebo z blogu, z různých povídek na netu si poskládat vlastní e-knihu, pro vlastní potřebu samozřejmě, a je lehká a přenostná. Přesto, kouzlo klasické knihy je nepřekonatelné.
Že je knih příliš, souhlasím. Nic proti, jsem ráda, když je pestrost výběru, ale na některé knihy je opravdu škoda papíru. I když si neosobuji nějaké právo soudit, která kniha je dobrá a která ne, vadí mi, že některé tlustopisy jsou zbytečně natahované i díky dost velkému písmu. Zmenšit písmo na polovinu - zmenší se i objem stránek a tedy i procento pokácených stromů.
Jenže to by spisovatelé byli kráceni i na honoráři...

Nějak jsem se rozepsala, doufám že to nevadí.
A je fajn, že ke svým knížkám máš takový vztah.

3 Arvari Arvari | E-mail | Web | 17. dubna 2014 v 23:00 | Reagovat

Uznávám, že vím o pár knížkách, bez nichž by se svět rozhodně obešel. :-D Žebohu ty knížky většinou patří k těm nejpopulárnějším, tudíž k těm, za který mají nakladatelé peníze. A to se prostě nedá snadno přehlédnout, no... :-?
Pokud jde o mě, čtu docela hodně (když mám náladu) a ráda. :-D Nemám potřebu vlastnit úplně každou knížku, co vidím, ale mám neodolatelnou potřebu vlastnit svoje nejoblíbenější knížky :-) Takže nemám problém zajít do knihovny, rozhodně ne, ale když se mi nějaká knížka vážně zalíbí, tak pak jdu a koupím si ji, protože ji prostě chci mít... :-D

4 Dragita Dragita | E-mail | Web | 18. dubna 2014 v 9:44 | Reagovat

Musím říct, že patřím k těm, kteří mají nejraději knihy ve svém knihovně, mohou je kdykoli otevřít, nahlédnout do knih, pohladit jejich vazbu :) Ale je tu samozřejmě kvalita knih, pečlivě si vybírám, protože místa je málo a chci mít jen knihy, které mě oslovily a vím, že si je přečtu ještě jednou. Když se spletu, snažím se knihu nabídnout někomu jinému, komu se bude třeba líbit. Škoda jen, že poslední dobou se vydává mraky knih na stejné téma, když jeden autor uspěje a ony pak nemají valnou kvalitu a děj (kdyby ano, nevadilo by mi to). Je přece tolik nápadů a tolik knih, čekajících na svou příležitost. Pěkný článek k zamyšlení, Kariol :-D

5 Fée Fée | Web | 18. dubna 2014 v 15:11 | Reagovat

Čtete knížky?
Ano, čtu, dýchám, žiju, miluju.

Jak často čtete?
Prakticky pořád. Neustále mám rozečteno kolem pěti knih, čtu ve škole, v posteli, když někde čekám, v autobuse, tramvaji, vlaku, metru, autě, letadlu...

Máte radši knížky z knihovny, nebo musíte mít svoje vlastní?
Jak které. Knížky, které pro mě mají význam, chci vlastnit. Ale jinak mám moc ráda knihovny a upřímně řečeno mě vždycky potěší, když dostanu recenzák v elektronické formě, protože mi to pak nebude "zabírat" místo v knihovně. Čím víc nových knih mám, tím míň se z nich raduju. A to přesto, že poslední dobou mám spousty nových knih.

Dáváte přednost hmotným, nebo vám vyhovují i e-knihy?
Knížky, které pro mě mají význam, chci mít hmotně. Ale jinak mi na formátu nezáleží, čtečka je ale nepochybně skladnější.

Vadí vám staré knihy, lépe se vám čtou příběhy skryté pod hezkou novou obálkou?
Nevadí mi staré knihy nebo čtené knihy. Vadí mi, když jsou poničené a z toho důvodu mám občas trošku problém s antiky.

Když vlastníte nějakou milovanou knížku, půjčíte ji někomu?
Podle toho, jak je vydaná. A taky jak komu. Ale obecně knížky půjčuju ráda :)

Víš, občas mám knih až plné zuby. Jsou všude, setkávám se s nimi dennodenně. Ale asi bych neměnila. I když jsem už asi trochu extrém, zasvěcuju jim život, vlastně!
Jsou knihy a Knihy. Proto taky nemusím mít každý kus doma v knihovně a Knihy si často dokupuju až poté, co je přečtu (a zahořím) - teď dočítám Dějiny světla a už mám v plánu jejich koupi. Díky tomu mám moc ráda knihovny, protože si to můžu ozkoušet. I když už jsem lety čtení nasbírala zkušenosti, takže většinou předem odhadnu, zda se mi kniha bude líbit, občas prostě sáhnu vedle. A pak nevím co s knihou, zda ji prodat, darovat... Když ono to v té knihovně vypadá tak hezky, žejo!
Ale musím se pochválit, byť mám za duben už teď až moc nových knih, skoro všechny jsou české, takže se vlastně chovám jako správná bohemistka :)

6 Em Zet Em Zet | Web | 18. dubna 2014 v 21:16 | Reagovat

Já knihy čtu; dřív (cca od 11 let) jsem každý den měla něco rozečteného a četla jsem pořád a děsila jsem se toho, že nebudu mít co číst třeba na prázdninách někde, apod. :D Teď už tolik nečtu, trochu mi to zprotivila povinná četba, ale věřím, že po maturitě zase budu číst, číst.. :D
Tak pochopitelně, že mám raději svoje vlastní knížky, ale nevydělávám si svoje peníze a knihy jsou dost drahé v dnešní době, tak nemám na to si je kupovat a žebrat u maminky mi přijde trapné. :D Co se týče starých nebo nových knih, nevadí mi ani jedno. Kniha je kniha. Co mi vadí, jsou malá písmenka. Moc nevidím, a tak preferuju, když jsou prostě písmenka normální a ne nějak přehnaně malá.
A milovanou knihu půjčím lidem, kterým věřím, že mi ji vrátí. Hej třeba pamatuju jednu holku, které jsem půjčila památník, aby mi do něj nakreslila obrázek. A už 9 let jsem o něm neslyšela. :-D

7 Kristýna Kaderová Kristýna Kaderová | E-mail | Web | 18. dubna 2014 v 22:08 | Reagovat

Knížku čtu prakticky každý den :)

Přiznávám, že mi to je jedno. Je pár knih, které bych měla nejradši doma, abych se do nich mohla vždycky začíst, ale to až někdy v budoucnu. Teď mám knížky hlavně z knihovny :)

Rozhodně hmotné, e-booky nejsou to pravé, alespoň pro mě ne.

Obálka pro mě není důležitá, obsah mě zajímá mnohem víc :)Obálka hraje roli spíše ve výběru :)

Já knihy nepůjčuji vůbec. Mám paranoidní představu, že by mi ji vrátili zničenou. Kromě toho je nemám ani komu pučovat.

Jenže staré knížky v novém vydání se podle mě tisknou proto ( ve většině případů) že staré vydání už bylo rozprodáno a tak proč neudělat novou obálku?

Podle mě je hodně knih napsáno na motiv Romea a Julie, jen si to nikdo neuvědomuje. Ke kvalitě knížek L.J. Smith se vyjadřovat nebudu, protože mám na to dost dlouhý a komplikovaný názor, takže by na to jeden komentář nestačil :D Ale s těmi erotickými romány souhlasím. Jednou někdo vydá ne moc kvalitní četbu a už je to tu plné erotických románů.

Nevím, jestli myslíš problém s materialismem nebo kvalitou knih, ale podle mě se nedá řešit ani jeden.

8 Beatricia Beatricia | Web | 18. dubna 2014 v 23:07 | Reagovat

Nádherné, milované téma. Knihy přímo hltám. Nejvíce mé četby pochází z knihovny, protože to kvantum bych doma neumístila. Mám ráda všechny knihy... vonící novotou i ty prolistované generacemi. Hlavním kritériem je obsah.
Ačkoliv techniku obdivuji, čtečky nesnáším, chci živoucí knihu, kde mohu listovat sem a tam. A jsem sobec na knihy. Zásadně je nepůjčuji, mám ty nejhorší zkušenosti.

9 Annika Annika | Web | 19. dubna 2014 v 9:09 | Reagovat

Přiznávám, že jsem z této úvahy trochu zmatená. Nicméně rozumím tomu, co se snažíš sdělit :-)
Moc mě mrzí, čemu dnes společnost holduje. Aby kniha zaujala, musí být plná brutality (severská krimi, Hra o trůny), nebo erotiky. Jestli se o tomhle budou jednoho dne učit budoucí generace v čítankách, tak to potěš pánbůh :-D Viz jak teď čtu tu Šifru mistra Leonarda. Typický případ "úpadku". Nulová hloubka, jen akce, akce, akcéééé - v atraktivním prostředí symboliky, umění, kontroverze a tajných společenství.
Ke tvým otázkám: já knihy čtu, a to velmi intenzivně, nicméně vždycky tak jednou za měsíc si musím dát od čtení několikadenní pauzu, kdy se do žádné knihy ani nepodívám.
Ráda si půjčuju v knihovně, ale to je možná spíš mou láskou k samotné knihovně než k ohmataným mnohokráte čteným knihám. Knihovna je pro mě svět, kde je všude okolo mě hromada knih všeho druhu a já si mohu jakoukoliv odnést zdarma domů poté, co se prokážu průkazem. V knihkupectví je sice také hromada knih, ale všude mi jsou podsouvány aktuální bestsellery, a když si nějakou chci odnést domů, musím zaplatit. To, že mi kniha zůstane pak natrvalo, mi je celkem fuk. Já do knihovny chodím ráda, tak mi nevadí díla vracet a následně se zašít mezi regály a pátrat po něčem novém. Návštěva knihovny je pro mě pokaždé malým dobrodružstvím :-)
E-knihy mi nevyhovují. Čtečku nemám a ani nechci mít, miluji ten akt otáčení papírových stránek. A když čtu něco v počítači, pokaždé mě časem bolí oči nebo se aspoň řádně unavím.
Staré i nové knihy mají své kouzlo. Ráda čtu staré knihy, protože mají za sebou toho již mnoho, voní starobou a ošoupaností. U nových knih mi vadí ten strašně neosobní zápach novoty a můj pocit jakési "zodpovědnosti". Když je kniha nová, trochu to v ní "praská", jak je ještě nezohýbaná a neopotřebovaná. Pokaždé se bojím, že ji nějak zničím :-D
Knihu klidně půjčím, s tímhle problém nemám. Ale jen spolehlivé bytosti, které mohu věřit, že mi knihu nepotrhá nebo nepoleje.

10 Magdaléna Magdaléna | Web | 19. dubna 2014 v 21:26 | Reagovat

Čekala jsem, kdy s něčím podobným přijdeš. :)
.
Víš, zrovna včera jsem uklízela a přemítala jsem, proč mám sakra učebnici chemie navíc, encyklopedii vesmíru, kterou jsem potřebovala cca 2 dny a několik knížek korálkového tvoření, když už jsem korálky nedržela ani nepamatuju...
.
Co se beletrie týče, už moc nečtu, ne tolik jako dřív. Když se snažím, jedna knížka za měsíc. Dřív jsem hodně chodila do knihovny a vůbec mi to nevadilo. Teď mám ale knížky převážně vlastní, protože je dostávám jako dárky nebo si je kupuju za poukázky. Musím říct, že jsem měla v tomhle ohledu docela šťastnou ruku a většina knížek, co jsem si koupila, jsou opravdu dobré věci, nebo se mi minimálně líbí. Aktuálně kupuju spíš kuchařky, ale   k tomu i záležitosti, které jsem třeba četla půjčené a vím, že je využiju i ke znovu přečtení /takhle si od tety už pomilióntý půjčuju životopis Terezy Pergnerové a od kamarádky rozhovory s Martinem Hilským - Když ticho mluví - opravdu ti to "jako budoucí překladatelce" doporučuju :))
Jsou knížky, ke kterým mám třeba vztah a které doma prostě mít chci (Dorian, Dáma s kaméliemi, Sonnety, Georgia ...), pak jsou knížky, ke kterým se vracím a pak jsou takové, které mají třeba i vzpomínkovou hodnotu (Anna ze Zeleného domu, knížky mojí puberty, ...). A upřímně - mám tendenci si do knížek psát, takže to, že jsou moje, je také velkou výhodou :)
E-knihy jsem zatím neměla možnost vyzkoušet, ale myslím, že třeba pro naučení jazyka to musí být perfektní záležitost. Jako většina ale preferuji papírové verze :)
Staré nebo nové? :) To je otázka... Já si knížky vybírám tak trochu i podle obalu. A někdy chci přesně určité vydání. Třeba Poeovy povídky jedině v modrém obalu od Odeonu a Dámu s kaméliemi z roku 72 :) Pak jsou tu ale staré, které mi smrdí a nové, které mají moc lesklý obal... Takže to nejde říct. Obecně nemám ráda lesklé přebaly.
No a s půjčováním jsem na tom úplně jinak. Půjčuju ráda. I nezodpovědným lidem. Proto mám jednu knížku natrženou, druhou pomuchlanou, další dokonce přelitou voskem... Jedna kamarádka má už  moji knížku půjčenou 2 roky a já si nedělám naděje, že ji přečte. :) Dokonce i (nikom to neříkej) půjčuju knížky, které jsem si sama vypůjčila :)
A taky ráda lidem řeknu "Tohle by se ti mohlo líbit, chceš to půjčit?" Baví mě ten pocit, že mám doma něco, co potřebují nebo co by je mohlo zaujmout :).
.
No, to je zase dlouhej komentář :)

11 Janinka Janinka | Web | 20. dubna 2014 v 12:30 | Reagovat

Jako dítě jsem četla hodně, asi jako ty teď. Vůbec mi ale nevadily knihy staré - číst Dva roky prázdnin v třicet let staré knize byl úžasný pocit :-).

12 yoshikuni-pise yoshikuni-pise | Web | 20. dubna 2014 v 15:50 | Reagovat

nádherně píšeš

13 Ježurka Ježurka | Web | 20. dubna 2014 v 17:44 | Reagovat

Zamýšlím se nad tím, jak to bývalo dřív, když jsem byla mladá. Doma tatínek na tu dobu měl dost knih a od světových spisovatelů, co se dají číst i dnes. Když jsem se vdala, byli jsme s manželem členy jedné knižní edice a chodila nám min. 1 kniha měsíčně, spíš víc. Dodnes ještě některé mám např. Jeden den Ivana Denisoviče. Ale čím jsem starší, tím víc váhám, zda knihu ano či ne, kam s tím a co kdybych se musela stěhovat? Pěknou knihu si přečtu ráda.

14 Tea Tea | E-mail | Web | 23. dubna 2014 v 9:32 | Reagovat

Od základní školy jsem četla opravdu nejvíc, řekla bych, desítka knih za měsíc určitě, momentálně kvůli škole, koncertů, cestování a psaní článků a reportáží mi toho času už moc nezbývá, ale pořád se snažím číst a čtu :) Ještě jsem nikdy nečetla knihu přes net nebo ,,čtečku" prostě miluju knihy, jako knihy, které držím v ruce, pokochám se obálkou a můžu listovat stránkami :3 Já celý život chodím do knihovny, svou vlastní knihu mám vlastně jen jednu, kterou jsem dostala jednou od kamarádky na narozeniny, mamka ví, že by mi udělala radost s knížkou třeba pod stromečkem, nebo tak, ale vždycky mi říká, že vlastně neví co jsem už četla a co ne a od jakéhop autora by se mi knížka líbila a jestli by mě její výběr potěšil, nebo by se netipla do mých románů pro dívky, nebo scifi o upírech a andělech :) Takže pořád zůstává na mém púrvním místě knihovna :)
Tím pádem jsem taky nikdy nikomu mou knihu nepůjčila, protože jsem na knihy citlivá a prostě bych nevydržela pocit, že někdo má mou knihu :)

15 El El | Web | 25. dubna 2014 v 13:39 | Reagovat

Popravdě, já čtu už od šesti let a teď mě začíná mrzet, že se k čtení dostávám málo kvůli škole. Já se ale takového koníčku nechci vzdát a vlastně by to byla škoda.
Pěkný den :)

16 Míša Míša | E-mail | Web | 25. dubna 2014 v 15:01 | Reagovat

Čtu a musím mít svoje vlastní. Nebojím se to snad nazvat nějakou nemocí, protože některé knížky musím prostě mít. Nejhorší na tom je, že je nestíhám číst. (Abyste pochopili, já nestíhám v současnosti číst ani všechny učebnice.) Letos už jich mám asi 20 a nečetla jsem ani jednu. Útěchou je mi pak, když je zabalím a půjčím babičce. Moje sestra má pro mě velké nepochopení. Otevře moji skříň na oblečení, kde je víc knížek než hadrů a vytrvale vrtí hlavou. Nejhorší je, že si je chci jednou přečíst!
Některé knížky jsem si ale koupila proto, že jsem je četla půjčené z knihovny třeba v době maturity a moc se mi líbily.
Objevila jsem kouzlo antiků a v poslední době nakupuju tam. Rekord byl teď 700 nebo 800 za knížku :) Takže mám teď pauzu, než něco našetřím. Ale je skvělá!

17 Adele ♥ Kate Middleton Adele ♥ Kate Middleton | Web | 25. dubna 2014 v 16:59 | Reagovat

wow tak to jsi dobrý. 8 knih za měsíc?? to ale asi nechodíš do školy ne? Protože na gymplu 8 knih za měsíc nepřečtě asi nikdo.... Jinak já knížky čtu. a moc ráda. nejlépe ovšem nejlépe hmotné. e-knihy mi nic neříkají. :/ A je mi úplně jedno, jesli je to knížka z knohovny, nebo vlastní. Když mám nějakou oblíbenou, tak s půjčováním váhám.... :/  Nejlepším kamarádům bych ji asi půjčila, ale ne moc ochotně. Bála bych se, aby mi ji neztratili..

18 Zuza Zuza | Web | 25. dubna 2014 v 17:34 | Reagovat

Čtete knížky? Samozřejmě
Jak často čtete? Pořád :) Oukej, kvůli maturitě to poslední dobou pořád není, ale nemám ve svém okolí nikoho, kdo by četl víc (asi mám kolem sebe špatné okolí^^)
Máte radši knížky z knihovny, nebo musíte mít svoje vlastní? Mít vlastní nemusím a valná většina mých přečtených knih byla z knihovny. Ale momentálně mě popadl pocit, že některé knížky prostě MUSÍM mít doma. Mohla bych se k nim vracet, kochat se jimi a obohatit rozhled mladší sestře, která se díky mně celkem rozečetla. Takže teď až příliš často prohlížím stránky antikvariátů a tají se mi dech za jaký směšný peníze se dají pořídit skvosty. Asi si za měsíc udělám obrovskou radost :)
Dáváte přednost hmotným, nebo vám vyhovují i e-knihy? E-knihy jsem nikdy nezkoušela a ani se na to nechystám, tahat s sebou tisícistránkové bichle mi nevadí, jsem spokojená s knihami hmotnými, jak jsou hezky vyrovnané na poličce a tak..
Vadí vám staré knihy, lépe se vám čtou příběhy skryté pod hezkou novou obálkou? To je mi jedno, samozřejmě na poličce líp vypadají asi nové knihy, ale mám tu i docela dost starších a ty mají taky své kouzlo:)
Když vlastníte nějakou milovanou knížku, půjčíte ji někomu? Jak komu. S přítelem si půjčujeme díly Písně ledu a ohně, půjčuju věci sestře, rodičům, ale u některých kamarádů bych asi váhala. Už jsem takhle před dávnými lety půjčila nějakého Harryho Pottera na což se mi vrátil nový, protože mého rozkousal pes :D Tam to nic neznamenalo, ale zničit mi někdo nějaký poklad, tak ho za to asi taky rozkoušu

19 Piks Piks | Web | 25. dubna 2014 v 19:22 | Reagovat

S poľutovaním musím konštatovať, že už nečítam toľko ako kedysi - ani nie preto, že by nebol čas, ale akosi neviem natrafiť na dobré knihy.
Mám rada svoje knihy, aj keď prostriedky na ne zbieram len ťažko a väčšinou sa musím uspokojiť len s vianočnými a narodeninovými (prípadne meninovými).
E-knihy vôbec nečítam (čítačka bola v našej domácnosti len raz a aj to obišla zle :D), možno skôr poviedky na internete, cez mobil. Radšej mám však papierové - ľahšie si ich prelistujem, keď ma nebaví miesto kde sa nachádzam, preskočím na chvíľu pár kapitol a potom sa zasa vrátim :D (alebo si prečítam koniec :D)
Staré ošúchané knihy mi nevadia, ale rozčuľuje ma, keď sú zničené schválne - napr. popísané alebo tak. Priznávam však, že tie moje až tak veľmi nešetrím, lebo pri čítaní rada pijem čaj alebo kadečo ujedám... :)

20 Anasissis Anasissis | E-mail | Web | 25. dubna 2014 v 20:21 | Reagovat

Se slzami člověk ukáže,že neví co dál. Pošli tuto zprávu 15 lidem a až budeš hotový/á, stiskni F6. Osoba která je do tebe zamilovaná se ukáže na monitoru v písmenkách!Je to šokující,ale funguje to.

21 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 26. dubna 2014 v 9:39 | Reagovat

Víš co je ironie? Že právě včera jsme téma knižního materialismu probírali víc jak hodinu, jak lidé knihy shánějí nepůjčují, plní si knihovničku...
Já se přiznám, že nakupování knih v lásce nemám :-D  přestože jich do měsíce přečtu tak 5-10 (záleží na okolnostech). Knihovnu navštěvuji pořád a mám snad i několikero průkazek :D a pak knihovnu rodiny a kamarádů... knížky půjčuji jen svému nejbližšímu kruhu přátel a rodiny. U ostatních jsem prostě hladová :-D
Knížek je opravdu dost si myslím a to x-té vydání Upířích deníků či Padesát odstínu šedi je úplně na nic. Chudáci stromy :-( možná proto je e-čtečka to nejlepší řešení pro tyto tituly (a navíc, lidé kteří vyhledávají tuto četbu většinou netouží držet knížku a obracet stránkami 8-) )
Osobně je mi jedno, jestli je kniha stará nebo nová, ohledně toho možná i knihy starší, nové knihy bývají většinou neestetické (nejde o obálku, ale případnou typografii v textu, zarovnání, kvalita papíru, gramatické překlepy) dřív kniha prakticky moc gramatických hrubek neobsahovala, dnes když se pořádněji začtu...
Každopádně jestli mám nějaký fetiš ohledně nakupování, tak jediné nákup mangy (=japonský komix) ty nakupuji strašně ráda :-D
Článek k zamyšlení na který jsem již dlouho nenarazila :-D

22 Marillee Marillee | E-mail | Web | 26. dubna 2014 v 11:33 | Reagovat

Vzhledem k tomu, že 50 odstínu šedi čtou u nás holky, které jindy knihu neotevřou, hodně mi to vypovídá o kvalitě obsahu a opravdu netoužím něco takového číst.. Na erotično mám svou vlastní fantazii :D Jinak nedávno jsem přesedlala na e-čtení, ale zatím jenom knížky stahuju a převážně se jedná o ne tolik úžasná díla. Ta úžasná bych samozřejmě chtěla do knihovničky v knižní podobě :) Jenom teď už nemám žádné místo, ona ta sága Píseň ledu a ohně je přeci trochu tlustší :D

23 Slečna Tolstojová Slečna Tolstojová | Web | 26. dubna 2014 v 12:07 | Reagovat

Začínám mít pocit, že jsem hodně divná. Mně vůbec nevadí půjčovat knihy lidem, u kterých vím, že mi je vrátí. Neřeším, v jakém stavu, jen pokud se mi ta knížka vrátí. Zřejmě to souvisí s tím, že se ke knížkám sama nechovám úplně nejlíp, takže mi nevadí, když sem tam ohnou roh. Mám jednu knížku, kterou jsem půjčila už čtyřem lidem a sama ji ještě nečetla.
Ale pokud jde o vlastnictví, jsem maniak. Mám v pokoji asi až příliš mnoho místa a pokud se náhodou stane, že se knížky nemůžou vměstat do police, zreorganizuju pořádek a něco vyhodím, takže všechny věci ustupují knížkám. Peněz mám taky dost, takže jsem v této své mánii téměř nezastavitelná.

24 Lucia Lucia | Web | 26. dubna 2014 v 12:25 | Reagovat

Ahoj :)
Máš naprosto nádherný blog a počítej s tím,že na něj ještě hodněkrát vlezu a buduse kochat tou krásou!:)
Dále bych tě chtěla porosit o jednu maličkost. Můžeš se prosím podívat na můj blog a kdyžtak zanechat komentář?:) Byla bych moc ráda..:)))

25 Dominique55 Dominique55 | E-mail | Web | 26. dubna 2014 v 13:29 | Reagovat

Další zbytečné rozdělování...Podle tohohle popisu jsem taky knižní materialistka, ale ve skutečnosti vím, že nejsem. Protože kdybych měla teď umřít, tak nemám nutkavou potřebu si je táhnout s sebou na druhý svět, nebo tady kvůli ním zůstávat a nemoct se od nich jako duše odtrhnout. Tohle je pravý materialismus, ne to co ty popisuješ ve svém článku. Půjčovat knížky nechce jen velké ego. Fifty Shades a upíři deníky miluji, patří mezi mé nejoblíbenější knihy, ale to už je pouze věc názoru ;-)

26 Kate Kate | E-mail | Web | 26. dubna 2014 v 19:02 | Reagovat

Naprosto s tebou souhlasím. Já to mám podobně, jenomže já už dospěla do fáze, kdy si uvědomuji, že na knížky prostě nemám čas, ale i tak si tu knížku musím koupit, prostě MUSÍM :D . Dám příklad. Minulý týden jsem jela autobusem domů a šla v Brně přes Vaňkovku. A znáte to - Knihy Dobrovský a takový ten úžasný závan vůně z knih. No jistě, že jsem narazila na Olivera Twista, kterého jsem už dlouho chtěla mít. U regálu jsem si říkala "Nepotřebuju ho, nebudu mít čas si ho přečíst." a asi desetkrát jsem si ho vzala a pak ho vrátila zpátky a zase si ho vzala a zase ho vrátila. No, jistě že nakonec skončil u pokladny a teď ho mám doma a snažím se najít si na něj čas. :-) Knihomolství je závažná nemoc! :D

27 Hůů-úú Hůů-úú | Web | 26. dubna 2014 v 23:02 | Reagovat

aha, tak s podivem. já mám radši ohmatané, staré, napůl roztrhané knížky a tak mi ani nevadí je půjčovat. a oblíbené samozřejmě, jako Ty, chci mít ve své knihovně, která ztaké nestačí, takže je mám po zemi:) miluju knížky, dneska jsem si z antikvariátu přivezla další tři...

28 Otavínka Otavínka | Web | 27. dubna 2014 v 6:46 | Reagovat

Nádherně zpracované TT. V mnohém s Tebou souhlasím. Nerada půjčuji svoje knížky. Spíše po špatných zkušenostech, protože pak už se nevrátily. Jsou taky knihy, ke kterým se často vracíme a tak je lepší je vlastnit. Jenže některé byty jsou tak malinké, že se tam naše lásky nevejdou. Viz můj článek Loučení s knihami. :-)

29 Deny el Infian Deny el Infian | E-mail | Web | 27. dubna 2014 v 7:47 | Reagovat

Perfektní článek a abych odpověděla na tvé otázky:
Čtu knihy, je různé jak často, některé čtu šíleně dlouho, jiné mám přečtené za pár dní, některé čtu jen o volnu v hodinách, předtím než du do školy atp. a jiné čtu víc než to. Dřív jsem do knihovna chodila, teď už nechodím, protože jsem prostě propadla kouzlu vlastnit své vlastní knihy. Eknihy nečtu, já prostě ráda ty hmotné knihy. Upřímně ti řeknu, že nejsi jediná, která radši novější knihy, jsem na tom stejně. Dřív jsem knížky půjčovala, ale teď už toho nějak nejsem schopna, tedy rodině je ještě půjčím, ale jinak už ne... :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama