Tři sestry, tři životy, tři lásky - a portrét celého století

28. dubna 2014 v 12:06 | Kariol
Poprvé jsem si této knížky s pěkným názvem a nevšední obálkou všimla na pultu novinek v knihkupectví. Když jsem o několik týdnů později měla možnost vybrat si některý z nových titulů vydaných nakladatelstvím Host, zvolila jsem jedinou mně-něco-říkající knížku, kterou jsem mezi novinkami našla.
Zprvu jsem nevěděla, co od příběhu očekávat, protože ve čtrnácti číst o stoletých lidech není zrovna atraktivní a já se bála nudných čajových dýchánků a babských rozhovorů. Jakmile jsem se však začetla (spíš, jakmile jsem se naučila ovládat svou čtečku) do poutavého vyprávění, mé prvopočáteční obavy se rázem rozplynuly.


Životní příběhy na pozadí dvacátého století

Tři sestry, energií hýřící Katty, klidná a veselá Paula a milující moralistka Gertruda, se setkávají na oslavě stých narozenin Gertrudy. Ačkoliv se snaží přizpůsobit atmosféru bujarým oslavám tak vysokého, požehnaného věku, ve vzduchu je cítit napětí každé z nich, neboť si s přibývajícími zdravotními problémy uvědomují, že jim na společné rozhovory nezbývá mnoho času.

Znovu se vydávají do hlubin minulosti, vzpomínají na své životní lásky i tragická střetnutí a na stará kolena se snaží vyřešit své sourozenecké spory. Prožívání bolesných okamžiků jejich životů není jednoduché. Sestry však zjišťují, že brát si svá tajemství s sebou do hrobu nechtějí a že nastal ten pravý čas na smíření se se svým osudem a odpustit si. Jsou přece sestry.

Zajímavě propletená současnost s minulostí

Anne Gesthuysenová napsala tuto strhující knihu o svých úchvatných pratetách zvláštně příjemným a doopravdy čtivým stylem, který se v dnešní záplavě akčnosti a napětí příliš často nevidí. Autorka přímočaře a nekomplikovaně dává prostor sestrám, aby vzpomínaly na události, které by možná nejraději zametly pod koberec, jak se v Dolním Porýní, kde se valná část příběhu odehrává, říká. Jako skládačku postupně odhaluje, proč mají mezi sebou Gertruda s Kitty tak napjaté rozhovory, jaký vliv měla na lidi válka i co s člověkem dokáže udělat žárlivost, neštěstí nebo vášeň.

Vždycky jsem měla radši dějiny z pohledu obyčejných lidí, kteří je opravdu prožili. I o tom je tato kniha, neboť Anne Gesthuysenová nabízí čtenářům nejen osvěžující příběh, ale i pohled na celé dvacáté století, ať už poznamenané válkou nebo předsudky vůči sexuální orientaci, víře či nevěře a politice. Tento příběh, kdy se světové události mísí s vnímáním života v Dolním Porýní, dokáže pobavit a zároveň dojmout svou laskavostí a pravdivostí.
("Gertrudo," promluvil tiše, "to nemůžeš udělat. Zničila bys mi život." Gertruda na něj upřela chladný pohled. "To jsi udělal ty mně," zašeptala.)

Poutavý rodinný příběh

Pokud máte rádi rodinné příběhy, skoky napříč časem a střízlivé prolínání vtipu a vážnosti, pak si bezpochyby tuto knížku oblíbíte, zrovna jako já. Příběh, ve kterém se autorka z velké části inspirovala osudy svých milovaných pratet, dojme každého bez rozdílu věku či pohlaví. Ačkoliv se hlavní hrdinky ukazují v různém stáří, pořád to jsou ony a mají stejné povahové rysy.

Během čtení, stejně jako já, odhodíte veškeré předsudky spojené s kmetským věkem Katty, Pauly a Gertrudy, které v brilantním díle hrají důležitou, přesto pro vnímání příběhu nepodstatnou roli. Na své si přijde puberťačka jako já, postarší dáma, která má ráda klid, kvalitní a přitom neobtížné počtení i knihomol, jež s chutí čte, popíjí čaj (nebo silnou kávu jako Gertruda) a bez větší námahy si vychutnává děj knihy.

Bez předsudků vůči nakladateli

Jako menší ve mně různá nakladatelství vyvolávala odlišné dojmy - Fragment a Albatros byla symbolem fantasy knížek, mých oblíbených titulů, knížek pro děti a takového toho správného jednonádechového čtení. Knižní klub, Host, Argo a Metafora zase říkala: "My máme knížky pro dospělé, vážná literatura a tak, nic pro tebe." Samozřejmě, že dnes už vím, že to není pravda a že všechna z uvedených nakladatelství dokážou uspokojit čtenáře náročné i ledabylé a že v jejich sortimentu lze nalézt jak skvělou literaturu, tak omylové braky. Přečtením Jsme přece sestry jsem si na nakladatelství Host vytvořila zcela specifický názor, který jen kladně podporuje mou chuť nadále s tímto brněnským nakladatelstvím spolupracovat.

Pokud se tedy bojíte sáhnout po knize z pocitu nedozrálosti pro pochopení knižní nabídky nakladatelství Host, máte mé ujištění, že se vám bude líbit. Dle mého názoru coby někoho, kdo čte téměř všechny žánry, soudím, že Jsme přece sestry zaujme i fanatické čtenáře fantasy literatury, jelikož i v tak neobyčejně obyčejném příběhu o dlouhém životě plném nepřízně osudu se skrývá něco fantastického, co právě ty knížky s nadpřirozenem často postrádají.
(Gertruda vzala do rukou svůj deník a tužku a zapsala si: "Jsme přece sestry.")

Sesterské vztahy

Nejvíc jsem sympatizovala s Paulou, osmadevadesátiletou usměvavou a tak trochu slepou prostřední sestrou, která vnášela do domácnosti pohodu, dokázala zlehčit i napjaté situace a zároveň vždy svým jemnocitem a pochopením přesvědčila své sestry o skutečnosti. Možná v oblibě právě této postavy hrál roli i fakt, že já sama jsem prostřední ze tří sester, jedna je o něco málo starší a druhá o hodně mladší, ale spíš bych to dávala za vinu Paulinu nekonfliktnímu a přitom činnému postoji vůči okolí.

Naopak mě často vytáčela neústupnost, tak trochu sobeckost a paličatost Katty a Gertrudy - oběma jsem díky jejich vyprávění mohla dát za pravdu a obě dvě mi přitom tak trochu lezly na nervy. Gertruda mi svým neustálým vychováváním Katty připomínala mého bratrance, který si taky hraje na velkého vychovatele a Katty jsem nemohla vyčítat odtažitost a zároveň láskyplnost, se kterou ke své velké sestře přistupovala. Docela komplikované pocity.

Více inspirace skutečností!

Zjistila jsem, že mi tento žánr doopravdy sedne. V opravdovém světě je přece tolik krásného a inspirativního, že je opravdu až klišoidní zacházet neustále do vyfantazírovaných světů. Anne Gesthuysenová je skvělým příkladem někoho, kdo napsat báječný příběh na motivy všedních životů svých předků. Sama za sebe doufám, že brzy opět narazím na podobně pěknou knížku. A věřím, že tímto dílem není kariéra velmi nadané autorky ukončena!

Mé hodnocení:

★ ★ ★ ★ ☆


Anne Gesthuysen: Jsme přece sestry (Wir sind doch Schwestern)
Přeložila Helena Smolaková. Vydalo nakladatelství Host roku 2014, 330 stran.
Děkuji nakladatelství Host za poskytnutí recenzní e-knihy!
 


Anketa


Komentáře

1 Bastera Bastera | E-mail | Web | 28. dubna 2014 v 17:25 | Reagovat

Skvělá recenze, i když možná trošku moc dlouhá, ale jelikož se mi kniha také moc líbila, dočetla jsem až na konec a souhlasím i knihy z reálného světa mají hodně co nabídnout. Také jsem teď psala recenzi! :)

2 Ježurka Ježurka | Web | 28. dubna 2014 v 17:43 | Reagovat

No, pro mne by to bylo asi dobré čtení, já zas do toho věku nemám tak daleko :-D . Ale opravdu, jak to popisuješ to může být opravdu nejen zajímavé, ale i poučné.

3 Annika Annika | Web | 29. dubna 2014 v 9:56 | Reagovat

To zní dobře :-) Už jsem přečetla příběh čtyř sester Marchových, které byly mladými děvčátky, čtyř sester Makiokových, což jsou dospělé ženy - proč si tedy nepřečíst i příběh těchto tří sester v pokročilém věku? :-) Dík za tip.

4 vsednodennost vsednodennost | 20. prosince 2014 v 21:57 | Reagovat

:cry:  :D  :lol:  :-)  ;-)  8)  :-|  :-*  :oops:  :sad:  :cry:  :o  :-?  :-x  :eek:  :zzz  :P  :roll:  :sigh:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama